PAULENKA, I. Funkcionalizace polyolefinů roubováním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Petrůj, Jaroslav

Mimořádně pracovitý, manuálně zručný a značně samostatný student s opravdovým zájmem o zadanou problematiku. Celkové hodnocení: výborně.

Posudek oponenta

Petruš, Josef

Předložená diplomová práce se zabývá post-reaktorovou modifikací polyolefinů (polypropylenu PP a polyetylenu PE) maleinanhydridem (MAH) iniciovanou organickým peroxidem Luperox 101 (L101) v přítomnosti poly(mléčné kyseliny) (PLA). Motivací práce je snaha o náhradu polymerů získávaných z ropných frakcí polymery z obnovitelných zdrojů při dosažení požadovaných vlastností připravených polymerních směsí. Ačkoli je rozsah práce nadprůměrný (102 stran), teoretická část, i přes svůj značný rozsah (66 str.), nepředstavuje příliš hodnotný základ práce pro podporu experimentální činnosti. Konkrétně, po kap. 2.3 (str. 35) představuje literární rešerše pouze encyklopedický přehled druhů polyolefinů a degradačních mechanismů bez přímé návaznosti na cíle práce a experimentální činnost. Také v další části literární rešerše lze považovat některé kapitoly za nepříliš podstatné, naopak kapitoly zabývající se radikálovým roubováním by zasloužily více autorovy pozornosti. Experimentální část, představující minoritní složku práce, je založena volbě reakčního systému PP (PE)-PLA-MAH-L101, přičemž lze ocenit volbu reakčních podmínek v závislosti na kinetice rozpadu zvoleného iniciátoru či výběr vhodného rozpouštědla pro separaci nenaroubovaného monomeru. Značení vzorků formou základních číslovek (Tab. 16, str. 71) nepovažuji za vhodné, doporučil bych intuitivní systém značení bez nutnosti neustálého načítání přehledové tabulky. Získané výsledky jsou interpretovány pouze okrajově bez hlubších souvislostí ke struktuře připravených polymerních materiálů. Negativně lze hodnotit prakticky nulové využití literatury při diskuzi dosažených výsledků. Jako příklad výše uvedených nedostatků lze jmenovat záznamy krouticího momentu pro radikálovou reakci (Obr. 75 a 76, str. 72), které nepopisují zvýšenou míru nežádoucích vedlejších reakcí při vyšší koncentraci reaktantů. Relativně nízké reakční konverze (max. ~30 %), v porovnání s účinností radikálového roubování PP u jiných autorů, zůstávají také bez povšimnutí. U DSC a IČ spektroskopie lze postrádat záznamy čistých polymerů (PP, PE, PLA), IČ spektroskopie v ATR módu není správná volba pro kvantitativní analýzu bez využití kalibrační řady a nezbytného post-procesního zpracování IČ signálu. Místo testování mechanických vlastností by bylo vhodnější zařadit např. pozorování morfologie PP (PE)/PLA směsí pomocí vhodné zobrazovací metody, popř. snahu o detailnější popis vcelku komplikované radikálové reakce. Závěry práce nepřevyšují úroveň diskuze výsledků, chybí např. autorův návrh vhodných reakčních podmínek, na kterých by bylo možné stavět další kroky výzkumu. Vzhledem ke složitosti a novosti reakčního systému by byl vhodný fundamentální popis jednotlivých reakčních kroků a vedlejších reakcí post-reaktorové modifikace. Přes výše uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě s navrženým hodnocením C – dobře.

eVSKP id 97805