OŠŤÁDAL, M. Základní principy agregace flexibility [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma základních principů flexibility. Práce je členěna do 9 kapitol a má 70 stran Obsahově se práce měla zabývat analýzou možné flexibility a případných dopadů na koncového spotřebitele. Také měla objasnit pojmy, které se s flexibilitou váží. Po stránce teoretické není příliš co vytknout. Praktická stránka má jisté slabiny. Byly zpracovány data z projektu PECAN Street, která byla velmi nekonzistentní, což zkomplikovalo zamýšlené hodnocení skrze pravděpobonostních modelů. Student nakonec použil metodu směrodatných odchylek a Boolingerových pásem pro časovou oblast použití flexibility. Nakonec přistoupil k možným scénářům možným přesunům zátěže - tzv. peak shiftigu. Toto přesunutí vyjádřil pomocí finančního ukazatele. Po celou dobu řešení problematiky student poctivě chodil na konzultace a také se zúčastnil soutěže EEICT. Práci hodnotím kladně, doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B.
Bakalářská práce Martina Ošťádala je zaměřena na přínosy agregace flexibility využité u komunity tvořené domácnostmi. Práci lze rozdělil do 4 hlavních oblastí pojednávající od způsobu řízení odběru, přes souvislosti s terminologií zaměřené na flexibilitu a agregaci či přehledem využití agregace v zahraničí, a to ve vybraných státech EU a v USA. V praktické části se diplomant zabývá diagramy zatížení reálných domácností a jejich možnými kombinacemi při vytvoření komunity a následné úspory vzniklé využívaní agregace. Diplomant se také zaměřil na snahu o nalezení podobností v chování spotřebitelů i jejich případné opakující se chování i za použití Bollingerových pásem. V závěru je provedeno celkové shrnutí práce. Bakalářská práce na dobré úrovni, ale uvedené analýzy nevyužívají plně možnosti datových pokladů. Dále na straně 25 uvádí autor jako zdroje flexibility i letiště a jeho záložní zdroje, což není vhodné s ohledem, že primárním účelem těchto zdrojů je zabezpečení záložního napájení s vysokou úrovní spolehlivosti, což se vylučuje s rozsáhlejším využívání v rámci flexibility. V části věnované relevanci použitých dat ze USA vůči stavu v ČR, autor na straně 43 pojmenovává Obr. 7.10 jako diagram zatížení v ČR, ale tento diagram spíše odpovídá průběhu spotřeby ze strany domácností. Jako hlavní výtku lze uvést úvahy ohledně využitím elektromobilů v rámci agregace. Tyto úvahy jsou velmi zjednodušené a neberou ani v potaz uvažovaný denní nájezd či velikost baterie vozidla, které mohou ovlivnit samotnou potřebu nabíjení. I přes tyto připomínky práce splňuje všechny body zadání i grafická úroveň práce je na dobré úrovni, proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 85 body.
eVSKP id 151350