HALAŠ, M. Odlišnosti verzí nástroje network simulator 3 a nová koncepce vybraných laboratorních úloh [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Úroveň bakalářské práce studenta Marka Halaše hodnotím spíše podprůměrně. Během řešení práce student příliš nekonzultoval a k řešení přistupoval laxně, což mělo za následek nedostatek času na řešení jednotlivých úkolů a finalizaci práce. Teoretická část práce je zpracována velmi jednoduše. Student se mohl více zaměřit na protokoly použité v rámci jednotlivých laboratorních úloh a detailněji zpracovat srovnání požadovaného nástroje NS3. V praktické části student přepracoval dodané laboratorní úlohy do nového simulačního nástroje NS 3.40. V první části uvádí postup instalace nového nástroje, ale již neuvádí parametry použitého virtuálního stroje a jaká je konečná velikost připraveného systému po instalaci všech knihoven. Student mohl detailněji popsat návrh jednotlivých úloh. Přepracované laboratorní úlohy uvedené v přílohách obsahují minimální změny oproti původním verzím a postrádají studentův přínos, což bylo studentovi několikrát řečeno. Úloha zabývající se fragmentací není funkční nebo je funkční jen částečně. Vzhledem k nedostatku času, jak bylo uvedeno výše, nebylo možné úlohu zprovoznit s požadovanými vlastnostmi. Na základě stejných důvodů nebylo možné realizovat testování úloh a funkce ani jednoho řešení nebylo prezentováno vedoucímu práce. Nicméně, kódy jsou spustitelné v dodaném virtuálním systému NS3.40. Práci hodnotím známkou E/50 bodů.
Bakalářská práce studenta Halaše vykazuje četné nedostatky a text i přílohy práce vyvolává mnohé otázky i ohledně rozsahu splnění zadání práce. Po studentovi bylo v zadání požadováno, aby přepracoval zdrojové kódy z ns3.21 do nejnovější verze (3.40) a vytvořil dva návody s novou koncepcí dle specifikace v pokynech k vypracování. Studentem vytvořené návody nejsou součástí textu práce, ale pouze elektronické přílohy. Vytvořené texty mají velmi vysokou textovou podobnost s původními návody a v řadě případů jsou změny minimální. Nejvíce změn student provedl v úloze 3 (kap. 7), avšak jeho návrh rozhodně plně neodpovídá požadovanému. Upravené zdrojové kódy ani v jedné úloze příliš nepůsobí dojmem přepracování do nové verze (ns3.40), nicméně dají se v dané verzi spustit. Student předělal původní návody předmětu MPC-PKT z Wordu do Latexu a mírně je upravil. Tím, že návody nedal přímo do práce, výrazně snížil procento podobnosti jeho práce, které ukazuje antiplagiátorský systém Theses.cz. Za velmi nešťastnou pak považuji skutečnost, že student nijak v textu práce nezmiňuje velmi důležité přílohy a příloha A.1 není k dispozici. Krom toho, přílohy A.2 až A.4 by měly být více rozebrány, protože tvoří poměrně důležitou součást bakalářské práce. Před kap. 5 chybí text, který by uvedl, co a proč bude následovat (jednotlivé úlohy). Bylo by dobré uvést i odkazy na původní návody, ze kterých student vycházel. Z popisu v kap. 5.1 není zřejmé, jakým způsobem je studentovo nastavení scénáře myšleno. Na str. 33 umisťuje pomocí ukázaného kódu jak servery, tak klienty, na všechny uzly sítě. Celkové změny v tomto scénáři jsou však oproti existující verzi minimalistické. Obdobné problémy je možné identifikovat i v kap. 6, část popsaná v kap. 6.1.2 je sice novou, měla být však mnohem více popsána. V kap. 7 prezentovaná změna úlohy dává smysl, avšak popis není dostatečný a obsahuje chyby. Např. uvedení parametru MTU jako vlastnosti směrovače (viz. Obr. 7.2 a 7.3) je chybné. V kap. 5-7 chybí detailnější popis prakticky všech aspektů laboratorních úloh. Student navíc vynechává skutečnosti, které souvisely s přechodem z verze ns3.21 na ns3.40. Teoretický úvod obsahuje četné odrážkové seznamy položek jednotlivých záhlaví různých protokolů, což má pro danou práci minimální význam. Popis TCP/IP není příliš přesný. Uvedení kapitol o jednotlivých protokolech modelu TCP/IP (např. IPv4, IPv6) do části o ISO/OSI je chybné. Dle zadání velmi důležitá kap. 3.2 je velmi stručná a nepřesná. Z práce není jasně zřejmé, jaký operační systém student používal a proč. Student uvádí, že je přílohou A.1, to však nebylo vzhledem k objemu dat realistické. Uvedení verze 20.04.2 odpovídá pravděpodobně systému Ubuntu, není však jasné, proč nebyla použita novější verze (např. 22.04.4 LTS). Student nezmiňuje v kap. 4.1.1 instalaci nástroje Qt potřebného pro instalaci nástroje NetAnim. Bez tohoto kroku není možné popisovanou instalaci ns3 provést. Tento krok je zmíněn až v kap. 4.1.2, což však postrádá návaznost. Z formálního hlediska práce vykazuje nedostatky. Práce s literaturou se jeví jako dostatečná. Vzhledem k tomu, že student nějakým způsobem zpracoval tři návody (v zadání jsou zmíněny pouze dva), byť ve velmi minimalistické variantě a jen velmi vzdáleně k požadované koncepci, vzhledem k tomu, že studentovy zdrojové kódy lze spustit v požadované verzi ns3.40, a vzhledem k výše zmíněným formálním nedostatkům navrhuji hodnocení E/50 bodů.
eVSKP id 155869