VYNAR, I. Proces lokalizace a překladu videoher [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem předložené bakalářská práce je analýza procesu překladu/lokalizace videoher, která je v této bakalářské práci zpracovaná v náležitém rozsahu a strukturovaně rozčleněna do jednotlivých kapitol. V teoretické části autor definuje jak klíčové pojmy týkající se procesu lokalizace, tak stupně lokalizace. Autor se také věnuje i nejčastějším překážkám, které se vyskytují v rámci slovotvorného procesu. Poznatky z teoretické části jsou využity k analýze lokalizačních procesů u konkrétní videohry The Witcher 3: Wild Hunt, jež byla uvedená i na český trh. Pozornost je upřena zejména na problematiku překladu onymických objektů a specifických jazykových výrazů z výchozího do cílového jazyka v kontextu rozdílné cílové kultury. Autor se zabývá rozborem jmen fiktivních postav videohry a následně popisuje způsoby, jakými byla tato jméno přeložena do češtiny. Práce je napsána neutrálním stylem, který je typický pro styl vědeckých prací, a rovněž jazyková a stylistická úroveň je odpovídající, i když se autor nevyvaroval chyb (např. v kapitole 7.2). Formální úprava bakalářské práce je na dostatečné úrovni, nicméně předkládané práci lze vytknout několik formálních nedostatků (například v bibliografii nebo citacích). U bakalářské práce je třeba ocenit samostatný přístup autora, který si téma sám navrhnul a pro účely analýzy si vybral a rozšířil odbornou literaturu. Bakalářská práce splňuje požadavky kladené na tento typ práce, a proto ji doporučuji k obhajobě se známkou B, 80 bodů.
Cílem je analýza procesu lokalizace videoher. Autor se zabývá otázkou, jak přizpůsobit produkt odlišné kultuře a jak nalézt vhodný překlad patřičné terminologie do cílového jazyka. Práce je přehledným soupisem rozličných definic (lokalizace, kulturalizace, voice-over…) a letmým přiblížením úskalí, se kterými se lze setkat při překladu vlastních jmen, případně vulgarismů. Nastíněná témata jsou zpracována dle pokynů, avšak s jistou mírou zjednodušenosti a neúplnosti. V kapitole věnované překladu vlastních jmen zkoumá motivaci překladu anglického Roach, jehož ekvivalentem je v polštině Płotka, z čehož pak vznikl český překlad Klepna. Je to nepochopitelný překladatelský řetězec, kdy slovem ve zdrojovém jazyce je plotice – druh ryby, v polštině je překlad zachován, ale v češtině vzniká Klepna v důsledku nesprávné identifikace labio-veláry ł. V polštině je tedy Płotka druhem ryby a slovo drb je plotka s použitím alveoláry l. Jazyk je stylisticky velmi nesourodý – zdařilé pasáže střídají věty syntakticky chudé, mnohdy s nevhodným slovosledem a nepatřičným výběrem lexikálních prostředků. Vyskytují se chyby základní (the way how, chybějící sponová slovesa, chybějící členy v genitivních vazbách, chyby v předložkách). Text se vyznačuje nízkou mírou myšlenkové i věcné soudržnosti – posílila bych použití vhodných kohezních konektorů a reference. Český abstrakt je psaný velmi nečtivou, kostrbatou češtinou. Text splňuje formální kritéria, avšak seznam použité literatury nesleduje žádný běžně používaný formát.
eVSKP id 119369