MIKLÍKOVÁ, Z. Studium optoelektrických vlastností tenkých vrstev organických polovodičů na bázi ftalocyaninů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Zmeškal, Oldřich

Diplomantka musela při řešení práce zvládnout problematiku, která široce přesahuje rozsah studovaného oboru (spotřební chemie), získala nové poznatky jednak z oblasti elektroniky, ale především interpretace výsledků elektrických a dielektrických měření. Také její rešeršní práce svědčí o hlubším proniknutí do řešené problematiky. I když některé z uvedených výsledků (především na gapových strukturách) nemají velkou vypovídací hodnotu, hodnotím práci jako celek za vydařenou. Získané výsledky již přispěly k modifikaci postupů při přípravě vrstev materiálovým tiskem a k rozvoji metod vyhodnocení experimentálních dat. V současné době se již daří připravit fotovoltaické články s účinností jednotek procent, v kombinaci s iontovými kapalinami pak i elektrochemické senzory.

Posudek oponenta

Vala, Martin

Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky solárních článků, popisem fotovoltaické přeměny, používanými materiály a charakterizačními metodami. Má rozsah 25 stran a je pečlivě zpracována. Bohužel však obsahuje i nepřesné informace, nesprávné formulace a přílišná zjednodušení. Příklady viz níže. V práci mi chybí podrobnější rešerše k využití použitých materiálů (ftalocyaniny) ve fotovoltaice. Není také zřejmé, co je cílem použití iontových kapalin v solárních článcích (motivace). Experimentální část se zaměřuje na popis přípravy vzorků solárních článků, studiem vlastností tenkých vrstev a měřením stejnosměrných a střídavých charakteristik. V části zabývající se přípravou a vlastnostmi tenkých vrstev mi chybí diskuse vlivu iontových kapalin. V experimentální části jsou uvedeny techniky charakterizace vlastností tenkých vrstev, ale nejsou uvedeny výsledky. Pro diskusi uvedených experimentálních výsledků by tyto parametry (např. tloušťka a drsnost) byly přínosné. Použití impedanční spektroskopie pro charakterizaci solárních článků je poměrně vzácné a může přinést mnoho důležitých poznatků. Experimentální část je však bohužel spíše popisná a bez bližšího vysvětlení pozorovaných jevů. Celkově práce splňuje všechny požadavky na bakalářskou práci kladené, a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením B. Některé nedostatky: Kapitola 2.2.4, s. 9 – Nevhodný překlad: „struktura je zodpovědná za adsorpci světla …“ a „… dají se (organické solární články – OSC) exponovat téměř na cokoliv …“ Kapitola 2.2.5, s. 10 – Nepřesný popis principu solárních článků 1. generace (záměna exciton vs. nosič náboje - elektron, díra), zmatený popis principu OSC s heteropřechodem. Kapitola 2.2.5, s. 11 – OSC s objemovým heteropřechodem – není vysvětlen obecný princip, na místo toho je pozornost věnována speciálnímu případu sloupcovité struktury, která se ale prakticky (ani zde v této práci) nepoužívá. Kapitola 2.2.6, s. 13 – Tvrzení „Solární články materiálů polymer-fulleren se chovají jako silný elektronový akceptor.“ není správné. Obr. 5 – Chybné označení jednotlivých částí OSC. Kapitola 2.3.1, s. 15 – Zmatený popis souvislosti tloušťky absorbující vrstvy a pohyblivosti nosičů náboje. s. 18 – Překlepy: transport náboje můžeou vs. mohou zpomalit, tentýž vs. tímtéž materiálem. Kapitola 2.3.6 – UOC v článcích s objemovým heteropřechodem není dáno rozdílem výstupních prací elektrod, jak je v práci uváděno. Kapitola 2.5.3 – Autorka chybně uvádí, že ftalocyaniny jsou polymerní látky. Kapitola 2.5.6 – Překlep: oxidu vs. oxid india a cínu. Kapitola 3.1.1 – Tvrzení, že ITO elektroda a zlatý kontakt se tiskne je nesprávné. Kapitola 3.1.2 – Překlep využíla vs. využila – objevuje se i dále v práci. Kapitola 4.2.1 – Hrubka na více místech - vyplívá vs. vyplývá.

eVSKP id 77135