SUSKÝ, S. Návrh simulátoru ranního slunce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Stanislav Suský měl za úkol vypracovat bakalářskou práci na téma Návrh simulátoru ranního slunce. Práce odpovídá zadání a všechny zadané body student splnil. Student ve své práci vytvořil svítidlo, které pracuje jako světelný budík a vytváří efekt východu slunce. Toto svítidlo umožňuje nastavení času buzení a změnu délky budícího procesu. Student vytvořené svítidlo nejen navrhl a zapojil, ale ověřil i jeho funkčnost na několika dobrovolnících, na nichž testoval, zda je svítidlo svým světlem probudí. Samotnou práci student rozdělil podle bodů zadání na část, ve které shrnul dosavadní znalosti o cirkadiánních rytmech, v další části se pak věnoval návrhu světelného budíku a v poslední části se věnoval samotnému testování. V práci se vyskytuje velké množství pravopisných a stylistických chyb, překlepů a nesrovnalostí. Abstrakt práce je velmi strohý. V kapitole věnující se návrhu světelného budíku student neuvádí podrobnosti o použitých LED a také při měření světelného budíku student neuvádí vzdálenost, ve které byla naměřena hodnota osvětlenosti spektroradiometrem. Negativně musím hodnotit průběh tvorby samotné práce studentem, u něhož mě mrzel jeho osobní přístup, kdy velmi často nekomunikoval, nechodil na konzultace a zadání práce splnil v minimální variantě. Některé části práce jsou dělané na poslední chvíli, což se také odráží na jejich kvalitě. Student také mohl zvolit větší počet dobrovolníků pro své měření nebo více dnů testování světelného budíku na vybraných subjektech. I přes tyto nedostatky a nejasnosti je práce přínosem. Doporučuji ji proto k obhajobě u SZZ a hodnotím ji známkou D.
Předložená bakalářská práce se skládá z teoretické části, kde se student věnuje vlivu světla na biologické funkce organismu, a z praktické části, ve které již realizuje a testuje zařízení pro simulaci ranního slunce. Práce splňuje podmínku minimálního počtu stránek i všechny body zadání jsou vypracovány. Nicméně práce obsahuje velké množství nedostatků. Z pohledu formálních náležitostí je zde velké množství překlepů a pravopisných chyb. Veličiny nejsou psány kurzívou. Některé veličiny jsou nahodile psány tučně. Náhodně jsou i některé jednotky uvedeny v závorkách a bez mezery mezi číselnou hodnotou. Číselné hodnoty a jednotky nejsou na totožném řádku. Nejednotné je odsazení kapitol. Text v některých částech práce není psán v trpném rodě. Častá je i dvojitá mezera na konci vět. V Kapitole 3.8 je odkázáno na Obrázek 4-1, ve skutečnosti se jedná o Obrázek s označením 3-5. Kapitola 2 se nazývá „Charakteristika současného stavu řešené problematiky“, nicméně jejím obsahem je pouze popis IR, viditelného a UV záření. V Kapitole 4.1.2 popisující LCD displej je uvedena možnost jeho vypnutí, nicméně ze schématu je patrné, že se vypíná pouze jeho podsvícení. Kapitola 4.1.6 je nesmyslně nazvána „MOSFET“, přitom se jedná o krátký popis zesilovače resp. budiče používaného k napájení LED. V práce je užíván výraz „drátkový“ pro „drátový“ rezistor. Text v Kapitole 4.1.8 na str. 27 je nesrozumitelný. V kapitole 4.2 je zbytečně popisováno dělení programového kódu na Setup() a Loop(). Vložený kód simulátoru je uveden bez komentářů // a je tedy velmi komplikovaně čitelný, špatně zapsaný, zbytečně složitý a z části i nesrozumitelný. Navíc jsem nikde nenašel příkaz analogWrite();, který se běžně požívá pro generování PWM signálu na výstupním pinu mikropočítače. Elektrické/blokové schéma simulátoru na str. 33 nesplňuje všechny potřebné náležitosti pro kreslení technických schémat. Především chybí popisy. Nelze rozlišit, která z LED má jakou teplotu chromatičnosti atd. V jednotlivých podkapitolách Kapitoly 5.3 nejsou jednotlivé obrázky standardně popsány podle šablony práce. Navíc takto velké množství obrázků, které zabírá 23 stran práce, by bylo pro přehlednost vhodnější umístit jako přílohu. V naměřených výsledcích dobrovolníků v Kapitole 5.3 je velmi obtížná orientace, chybí popis okamžiku spuštění simulátoru a okamžik plnohodnotného probuzení se, například pomocí vnesené značky do grafu. Prakticky vůbec není provedeno srovnání charakteru, rychlosti a účinnosti probouzení účastníků při aplikace obyčejného budíku a slunečního simulátoru, například pomocí jednoduché tabulky. Pouze v závěru je uvedena zmínka o lepším subjektivním pocitu testovaných osob při aplikaci simulátoru. Celkově je práce zajímavá, ale výše uvedené nedostatky snižují její úroveň. Z práce je také patrné, že studenta stála nemalého úsilí a stráveného času. Proto také navrhuji práci k obhajobě u SZZ a hodnotím ji známkou C, 70 bodů.
eVSKP id 119571