LIČKO, P. Dům u řeky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Petr Ličko, nejlépe definoval téma řeky a architektury. Uvaha o proměnlivosti prostředí a stabilnosti architektury nás vede k uvažování nad hladkým a pruhovaným prostorem (Deleuze, Guattari - tisíc Plošin, 2010) Menadrování stejně jako nekonečnost interpretace délky pobřeží jsou silné architektonické témata. Ovšem poslední bitva o pozitivním či negativním prostoru, ubírání či přidávání podnítilo architektonickou diskusi. Práce vyniká jak formálním konceptem tak grafickým zpracováním.Doporučil bych studentovi Ličkovi aby architekturu nezavrhoval a dále se jí věnoval. Jistě by ji mohl obohatit svým talentem.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 95 | Student pracoval dobře, podařilo se mu správně nastavit téma, držet kontinuitu konceptu a dotáhnout projekt do dobrého výsledku. |
Předně oceňuji aktivní přístup vedoucího bakalářské práce, z jehož iniciativy mi bylo umožněno se s ní seznámit a konzultovat ji nejen po odevzdání, ale především při společných kritikách v průběhu celého letního semestru. Výběrem zadání a jeho koncepčním zpracováním projekt Petra Lička Meandr od začátku vynikal v poli ateliérových prací. Jeho východiska se totiž dotýkaly ne jednoho, ale hned několika aktuálních témat. Můžeme jej číst v současném environmentálním kontextu (nadměrná sucha střídaná přívalovými dešti vedoucí k půdní erozi a záplavám, revival přirozeného zadržování vody a obnova vodních koryt v původních trasách) či architektonickém kontextu (vztah statické architektury nábřeží/břehu a proměnlivého živlu řeky, opětovné využívání městských vodotečí k jiným než vodohospodářským účelům, např. řeka Isar v Mnichově). Projekt byl dále rozvíjen především v architektonickém kontextu prostřednictvím analýzy přírodních geometrií a jejich interpretace. Legendární otázka Benoîta Mandelbrota: "Kolik měří pobřeží Bretaně?" avizující jeho knihu Fraktály: Tvar, náhoda a dimenze se stala iniciační i pro Ličkův Meandr. Ten nahrazuje v duchu tezí Richarda Sennetta hranici/bariéru stávající nábrežní protipovodňové stěny aktivním rozhraním lázeňských bazénů vymílajících pevninu břehu. Právě transgrese stávajícího rigidního vztahu mezi řekou a pevninou, vytvoření jemného přechodu mezi nimi rozostřením makrodimenze zdi do mikrodimenzí teritoria koupaliště a aktivním využitím přílivu a odlivu, je nejpůsobivějším aspektem bakalářského projektu. Škoda jen, že se tento princip neprojevil i v návrhu monumentálních přístupových ramp či zázemí objektu, které pouze přejímá zavedené typologické vzory a opětovně staví na utilitárnosti původní protipovodňové stěny, jako by akt převlékání či sprchování, sám o sobě přechodový, nemohl být součástí prostorového zážitku z veřejných lázní.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Umístění meandrujících lázní do pozice stávající lineární protipovodňové zdi zdařile iniciuje téma projektu. | |
| Provozní řešení | B | Utilitární pojetí provozního zázemí objektu nekoresponduje s tvaroslovím bazénů, tvrdé terénní zářezy nástupních ramp jej zbytečně monumentalizují po vzoru původní odstraňované nábřežní zdi. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Zvolené konstrukční řešení je relevantní, otázkou je role stávající nábřežní zdi v průběhu výstavby. Vzhledem k navrženému přečerpávacímu zařízení není zřejmý způsob využití přílivu a odlivu. | |
| Architektonické řešení | A | Převedení fraktálních geometrií do architektonické struktury lázeňských bazénů vytváří zážitkový prostor pro tělo i ducha. | |
| Formální úroveň | A | Projekt naplňuje požadavky na zpracování bakalářské práce, grafická (ne však jazyková) úroveň je vynikající. |
eVSKP id 110792