VRAŇÁKOVÁ, S. Zpracování snímků sítnice s vysokým rozlišením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Práce studentky Sofie Vraňákové je zaměřená na téma zpracování snímků sítnice s vysokým rozlišením. Zpracování sekvence snímků je rozděleno na několik dílčích kroků, a to na její registraci, filtraci, detekci rozmazaných snímků a vytvoření výsledného snímku vyšší kvality. Teoretická část práce se zabývá popisem oka, zobrazením sítnice a obrazovým zpracováním. Jednotlivé kapitoly však na sebe příliš nenavazují a je tak ponecháno na čtenáři, aby si domyslel, proč jsou v práci uvedeny a jaká je mezi jednotlivými kroky logická návaznost. Což je dále komplikováno tím, že témata, potažmo kapitoly, zmiňované v teoretickém úvodu mnohdy nemají jasně uvedený vztah ke snímkům z adaptivní optiky a nejsou v praktické části implementovány (např. kapitola Sdružený histogram). Naopak u některých témat (např. Registrace obrazu) bych uvítala rozsáhlejší rešerši současných metod nebo detailnější popis metod použitých. Práce je psána v angličtině, což oceňuji i přes drobné chyby a místy neobratné větné konstrukce. V textu na této úrovni bych se však vyvarovala pojmům jako „good quality“ nebo „good performance“ a nahradila je objektivním zhodnocením faktu. I přes uvedené výtky hodnotím práci kladně. Studentka si dokázala poradit s jednotlivými kroky zpracování a dosáhnout tak výsledků srovnatelnými s dostupným softwarem, pravidelně konzultovala a přicházela s vlastními nápady. Zadání práce považuji za splněné a práci hodnotím stupněm B (81 bodů).
Studentka se ve své diplomové práci zabývá metodami získávání obrazu s vysokým rozlišením z videosekvencí očního pozadí. Teoretická část práce nejdříve popisuje anatomii oka a metody snímání sítnice s využitím adaptivní optiky pro korekci zkreslení. Dále je zařazen velmi stručný popis metod zpracování obrazových dat a metrik vhodných pro objektivní hodnocení kvality obrazů. Formální úroveň práce je celkově na dobré úrovni, nicméně je zde celá řada drobných prohřešků (časté překlepy, nelogické věty, používání písmena „x“ nebo symbolu tečky místo symbolu krát, mínus místo pomlček, rovnice 3.9 nedává smysl, chybějící odkaz na obrázek v kap. 4.1.3, rovnice 4.1 nejsou procenta, Tab. 4.1 obsahuje duplicitní informace ke grafům 4.11–13, apod.). Text obsahuje velké množství podkapitol, často obsahujícím jen jeden odstavec textu, což snižuje čtivost a přehlednost práce. Studentka ve své práci použila dostatečné množství relevantních zdrojů, nicméně většinou je odkaz umístěn na konci poslední věty celého odstavce, což znemožňuje identifikovat, která část textu je odkazována. Položka [9] v seznamu literatury je nesprávná. Některé ze zdrojů postrádají jednoznačný identifikátor nebo nedodržují normu (např. [5] a [6]). Odborná úroveň práce je na průměrné až podprůměrné úrovni. Často jsou zde popisována fakta bez zjevné návaznosti na zadání diplomové práce; naopak, přístupy použité v praktické části jsou popisovány jen velmi povrchně. Vzhledem k druhému bodu zadání bych v technické zprávě na úrovni diplomové práce očekával mnohem detailnější rešerši moderních metod filtrace a registrace obrazových dat s odkazy na relevantní a aktuální publikace, a ne pouze povrchní popis mediánového filtru apod. Z mnoha popisů některých metod není jasný princip jejich fungování. Text obsahuje celou řadu faktických nepřesností nebo vyložených chyb (např. věta v kapitole 3.2.1 Similarity criteria, která tvrdí, že korelační koeficient je pro identické obrazy nulový a kosinové kritérium rovno jedné). Velmi často se vyskytují tvrzení bez důkazu nebo odkazu na relevantní zdroj, a to včetně kapitol diskuse a závěru. K samotnému praktickému provedení mám řadu výhrad. Například přístup detekce neostrých snímků využívá 20 pixelů na okrajích obrazu, nicméně právě tato oblast je vždy zkreslena v důsledku kroku odstranění nerovnoměrného osvětlení. Popis dosažených výsledků je velmi strohý a očekával bych zde porovnání například více metod super rozlišení nebo alespoň výsledky dosažené při různém nastavení parametrů. Vyhodnocení vlivu kroků předzpracování dat na výslednou kvalitu obrazu nebylo provedeno vůbec. Závěrem musím konstatovat, že studentka celkově dospěla k výslednému zlepšení kvality zpracovávaných obrazů a všechny body zadání (s jistými výtkami k bodům 2 a 5) považuji za splněné. S přihlédnutím k výše uvedeným nedostatkům práci hodnotím stupněm D (65 bodů).
eVSKP id 134419