KOUDELKA, T. COO?LIVING! [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Diplomový projekt celkově považuji za přesvědčivě zvládnutý jak v rovině koncepčního i architektonického řešení a rovněž i ve výsledné grafické prezentaci práce. Autor prokázal schopnost koncepčního myšlení, tvorby záměru a strategie vedoucí ke konkrétnímu architektonickému dílu. Přesvědčivě prokázal tak schopnost obstát v následné architektonické praxi. Jeho práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | A | Z pohledu vedoucího diplomní práce rád konstatuji, že student přistupoval ke zpracování diplomové práce samostatně, velmi aktivně a s kombinací invence a pragmatičnosti. Jeho práce se vyznačovala až profesionálním přístupem a neustálým vývojem, který vedl k promyšlenému a dle mého názoru velmi zdařilému výslednému návrhu. |
Koncepční zhodnocení Oceňuji důkladnou práci na přediplomním projektu, v němž se kolektiv zabýval mapováním možných forem kolektivního bydlení napříč historií – od prvních experimentů, přes Koldomy, realizované projekty i utopistické vize až po současné formy obecného bydlení, Baugruppe a coliving. Součástí práce je také analýza urbanistického území a příprava na navazující diplomní projekt. Téma diplomního projektu si vybírá lokalitu jižního centra. Kladu si otázky: Jak má vypadat nové jižní centrum? Jak si ho představují městští architekti? Jak developeři? Co chtějí obyvatelé této lokality? A co by měl obsahovat bytový dům na nové městské třídě jižního centra? V této práci se zaměřím na následující body, které považuji za klíčové pro současnou architekturu: • jak projekt navazuje na přediplomní práci a reflektuje současné formy kolektivního bydlení, • urbanistické řešení a uvažování o struktuře bloku ve vztahu k městu a sociálním přesahu architektury, • analýzu ekonomického, kulturního a environmentálního rozměru projektu. Návrh vychází z analýzy kolektivního bydlení a zakládá na principech co-livingu – způsobu bydlení, při němž skupina lidí sdílí určité společné prostory, přičemž má dostatek soukromí v individuálních jednotkách. Hmoty domů jsou rozděleny podle zájmových skupin (digitální nomádi a hostel, rodiny a samoživitelé, kreativci, mladí profesionálové a studenti). Toto rozdělení může pozitivně ovlivnit soužití. Různé skupiny mají odlišné potřeby a tráví čas jinak – je tedy logické je prostorově oddělit. Celý blok se nachází téměř v centru nového jižního Brna, mezi frekventovanou městskou třídou a parkovou plochou. Je na místě vytvářet živý obchodní parter a kombinovat funkce. Blok není uzavřený, je prostupný – to pozitivně ovlivňuje život ve vnitrobloku a může se stát místem komunitního setkávání i pro širší okolí. Rozhodnutí vyvýšit společný vnitroblok o jedno podlaží dle dánského či nizozemského vzoru přináší kvalitní řešení poloveřejného prostoru. Projekt klade důraz na veřejné a poloveřejné prostory – to považuji za zásadní přínos. Ukazuje se, že kvalitní veřejný prostor ve městech chybí. Umístění restaurace v parteru na úrovni vnitrobloku vnímám jako velkou výhodu. Oceňuji snahu vytvořit sdílené prostory přímo navázané na specifika jednotlivých skupin obyvatel: digitální nomádi mají k dispozici hub na platformě mezi dvěma hmotami domu, v parteru bistro či restauraci přístupnou jak z vnitrobloku, tak z ulice. Kreativci mohou mít galerii, rodiny hernu nebo kolárnu, studenti knihovnu nebo studovnu. Právě tyto prostory mi v dnešních bytových domech často chybí. Někteří developeři však již začínají chápat, že kvalitní sdílené prostory přinášejí přidanou hodnotu, vyšší spokojenost obyvatel i zhodnocení investice. Zeleň a voda ve vnitrobloku vnímám jako nedílnou součást veřejného prostoru a prostředek k vytvoření kvalitního mikroklimatu. Přestože tato složka není v projektu podrobně rozpracována, její náznak v rozsahu studie postačuje. Urbanismus Urbanista Petr Bednár hovoří o potřebě nekompromisního zahušťování města – a já s tím souhlasím. Vysoká hmota domu je směrem do vnitrobloku citlivě rozmělněna, což vede k příjemnější výškové hladině. Na nároží je vytvořen adekvátní akcent. Blok komunikuje jak s přilehlým parkem, tak s meziprostorem u městské třídy. Ačkoli není zřejmé, co bude náplní jednoho z objektů, dovedu si představit například parkovací dům ve formě skeletu, který lze v budoucnu přestavět na bytový dům – po vzoru zástavby u vídeňského vlakového nádraží. Díky orientaci domu do prostoru křižovatky, parku, městské třídy a piazzetty by bylo možné zvážiz ještě vyšší hmotu – subtilní věž jako akcent, orientační bod v zástavbě. Architektura a hmotové řešení Dům je rozdělen do dvou hmot, mezi nimiž se nachází platforma s hubem pro digitální nomády a velká terasa. Architektura pracuje s výrazným řádem a tektonikou. Výraz domu tvoří fasáda s důrazem na členění podle jednotlivých podlaží. Dům je jasně čitelný: prosklený parter, počet pater, vstupy do objektu a do vnitrobloku. Ustupující hmota směrem do vnitrobloku odpovídá urbanistickému konceptu přediplomního projektu. Provozní řešení Provozní řešení se týká nejen samotného domu, ale i celého bloku, což považuji za významný přínos a důkaz spolupráce autorů. Komunikační cesty a výtahové šachty jsou logicky umístěny v jádru konstrukčního skeletu. Dovedl bych si představit větší rozmanitost dispozičních řešení bytů, ale v rámci architektonické studie je současný rozsah zcela dostačující. Kvalita výstupu Projekt je řešen komplexně, s důrazem na detaily fasády i interiéru bytu. Formální úroveň práce je kultivovaná a odpovídá požadovaným standardům diplomové práce. Prezentace srozumitelně vysvětluje koncept a vizualizace jsou zpracovány v dostatečném množství, včetně pohledů do interiéru.
eVSKP id 168170