GRÓF, M. Využití GPS v automobilovém průmyslu se zaměřením na bezpilotní vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Ačkoliv je celková úroveň předkládané práce Marka Grofa mnohem vyšší, než byla před rokem, bohužel musím konstatovat, že její celková kvalita stále nedosahuje požadovaného standardu, a to zejména z jazykového a formálního hlediska. V textu nalezneme závažné chyby, které mnohdy brání porozumění tomu, co chtěl autor vlastně sdělit (fragmenty vět, chybějící slovesa, nepřijatelný slovosled, nesprávná vztažná zájmena, chybějící nebo naopak nadbytečná interpunkce, nesprávné slovesné tvary, chyby v pravopise, chybějící podměty atd.). I pokud odhlédneme od zmíněných gramatických a lexikálních nedostatků, zásadním problémem celé práce zůstává opět způsob využívání zdrojové literatury. Z nově předloženého textu bohužel vyplývá, že autorova schopnost analýzy a syntézy zdrojů je značně omezená, stejně jako jeho chápání citačních konvencí. V tomto směru vycházím z toho, že student byl cca dva týdny před odevzdáním práce opětovně explicitně instruován (písemně), aby veškeré cizí myšlenky uváděl nejvýše transparentně, a ve finální verzi práci nalezneme např. pasáž ze str. 22 („technique […] frequency slot.“), která v této podobě prokazatelně pochází z webu https://gssc.esa.int/navipedia/index.php/CDMA_FDMA_Techniques, aniž by byl tento zdroj kdekoliv v práci uveden. A já se tedy ptám proč. Je to proto, že skutečně není schopen pochopit a dodržovat ty nejzákladnější standardy akademické práce? Pokud ano, tak se to rozhodně neslučuje s udělením titulu bakalář, který otevírá dveře k dalšímu stupni studia. Nebo je to proto, že autor tyto normy nerespektuje zcela záměrně? Mnohé další příklady nekorektního nakládání se zdroji najdeme na str. 23-24 (zdroj Sedlák, překlad celé jedné strany uvedený v uvozovkách; takovýto rozsah je poněkud diskutabilní a také existuje podezření na využití Google překladače), str. 29 (zdroj Fisher uveden, pasáž „pattern […] location“ téměř identická s originálem, bez uvozovek), str. 30 (opět Fisher, desinterpretace textu – původní „carjacking“ neznamená „traffic accidents“; následující pasáž, která je uvedená v uvozovkách, ve skutečnosti vypadá jinak, tudíž se nejedná o doslovnou citaci, uvozovky nejsou na místě), str. 30-31 (opět Fisher, celkem cca půl strany doslovného původního textu, opět bez uvozovek), str. 32 (autor Biznár neuveden, pasáž „Some cars […] potential risks“ slovo od slova odpovídá překladu pasáže z článku na webu techbox.dennikn.sk, který je možné v přesném znění vygenerovat v Google překladači), str. 37 (zdroj Davies zmíněn, pasáž „Lidar constantly […] existing experiences“ bez uvozovek, velmi podobná originálu), str. 40 (zdroj Tináková neuveden, pasáž „The main goal […] possible threats.“ se shoduje s Google překladem pasáže z článku Autonomne vozidla jako buducnost premavky). Na str. 37 rovněž nalezneme velmi zavádějící manipulaci původního textu (Melanson). Vzhledem k tomu, že autor měl celý jeden rok na to, aby reflektoval téměř identické výtky k prvnímu vypracování, což se sice v některých konkrétních případech stalo, nicméně rozhodně ne nijak systematicky, nejsem přesvědčena o tom, že je schopen na základě konkrétních příkladů samostatně identifikovat problematické pasáže a systematicky aplikovat obdržená doporučení. Co se týče obsahové kvality po odborné stránce, přikládám hodnocení odborného konzultanta, Ing. Kiace, v plném znění: „Práca sa zaoberá problematikou družicových navigačných systémov GNNS a ich využitím v automobilovom priemysle, konkrétne v bezpilotných vozidlách. Samotnú prácu študent rozdelil do troch hlavných častí. V prvej časti práce sa študent venuje teoretickému rozboru problematiky družicových navigačných systémov. Sú tu popísané tri najpoužívanejšie systémy, a to GPS, GLONAS a Galileo. Druhá časť sa zaoberá obecným princípom funkčnosti samotných navignačných systémov. Študent tu popisuje jednotlivé závislosti a dôležité pojmy v rámci fungovania navigačných systémov. Tretia, posledná časť záverečnej práce sa zaoberá autonómnymi vozidlami, štruktúrou a použitými technológiami v rámci družicových navigačných systémov. V závere študent zhrnul svoje dosiahnuté výsledky riešenia záverečnej práce. Jednotlivé výsledky riešenia problematiky práce sú pomerne dostatočne zdokumentované. Napriek tomu samotná práca postráda detailnejší technický rozbor jednotlivých technológií, pojmov a základných vzťahov v súvislosti so spomínanými navigačnými systémami. Veľkým nedostatkom taktiež je, že samotná práca obsahuje väčší počet typografických a formálnych chýb. Spomenuté nedostatky tak znižujú odbornosť a celkovú úroveň výslednej práce. Prácu preto hodnotím 70 bodmi, C. S přihlédnutím k faktu, že je tato práce předkládána na jazykovém oboru, ji ovšem i přes neoddiskutovatelné změny k lepšímu a poměrně dobrému hodnocení odborného konzultanta, hodnotím známkou F (48 bodů), s tím že student bude mít velkou příležitost vyjádřit se k veškerým výtkám před zkušební komisí a pokud dokáže své (nejen) jazykové volby úspěšně obhájit, nic nebrání tomu, aby výsledná známka byla vyšší.
Bakalářská práce Marko Grófa doznala od své původní verze odevzdané před rokem mnohých změn, nicméně stále se v mnohých ohledech jedná o práci podprůměrnou, která je zatížena vážnými nedostatky. Mnohé z nich mohly být odstraněny prostou důkladnější korekturou, která zjevně opět zcela neproběhla, což zřejmě souvisí s časem odevzdání pouhé 4 minuty před nejzazším termínem. Vzhledem k tomu, že student měl na dopracování práce plný jeden rok, zní to až neuvěřitelně. Po gramatické stránce má práce značně proměnlivou úroveň. Zejména v techničtějších částech lze nalézt mnohdy téměř bezchybnou angličtinu, zatíženou pouze drobnými chybami v interpunkci a členech, v obecnějších částech je naopak jazyk většinou horší kvality, a to i s vážnými chybami bránícími porozumění. Lze nalézt relativně signifikantní počet vět postrádajících smysl (např. str. 11, 12, 22, 23, či 1. věta Závěru, a.j.) Příčiny nesrozumitelnosti jsou velmi rozličné, od chybného slovosledu, přes dvojitý podmět, chybně zvolená slova, nesprávnou shodu podmětu s přísudkem, nesprávné užití předložek až po nerozlišování defining/non-defining relative clauses, což indikuje autorovo ne zcela dokonalé zvládnutí jazyka na úrovni C1. Lze nalézt i nově vytvořená slova jako „occuracy” (str. 21), či “lonosphere” (str. 15) Celkově lze konstatovat, že díky takovýmto pasážím je jazyk práce podprůměrný, spíše špatný. Práce je psána populárně-naučným stylem a větší formálnost by jí zcela jistě prospěla. Vyskytují se prohřešky typu „but“ na začátku věty, ojediněle i stažený tvar. Ve složitějších souvětích se autor často ztrácí, k čemuž nemalou měrou přispívá i velmi podivný citační aparát, který nejen, že není jednotný, ale zcela se odklání od doporučeného stylu. Seznam literatury není rozčleněn na tištěné a elektronické zdroje, nicméně je přehledný. Problematické jsou však odkazy v textu odkazující na jednotlivé položky, které jsou navíc většinou uvozeny zcela zavádějící frází „based on“. Rovněž u odkazů chybějí čísla stran, stejně tak u tištěných zdrojů v Seznamu literatury chybí jejich rozsah. Dalším prohřeškem je opět i relevantnost zdrojů, mezi citovanou literaturou se nachází např. i slovenský blog „Techbox.sk“, který jako zdroj informací uvádí server Wikipedia.org. Seznam literatury je rovněž neúplný, opakovaně citovaný zdroj „[ibid]” není vůbec na seznamu. Lze tedy konstatovat, že citační aparát je chybný a obsahuje závažné nedostatky. Po formální stránce práce stále obsahuje nedostatky, např. je stále trojjazyčná (Anglicko-česko-slovenská), neboť česká klíčová slova v ní nenalezneme (i když je otázkou v jaké řeči je fráze „Klíčové slová“, není to ani česky ani slovensky). Jedna z úvodních stran je poslední stranou práce, nové kapitoly nezačínají na nových stranách, citace bakalářské práce je chybně naformátována, před jménem školitelky v Poděkování chybí mezera, rozšířený český abstrakt měl být, dle pokynů, umístěn dozadu a mít rozsah 3 strany (je vepředu a je dlouhý pouhé 2 strany), apod. Nicméně vzhledem k původnímu stavu práce, odevzdané před rokem, mohu konstatovat, že v této oblasti došlo k téměř 100% zlepšení. Po obsahové stránce se práce rovněž významně posunula, i když i zde lze nalézt vážné nedostatky. Závěr práce je spíše pouhým shrnutím. Druhá polovina závěru, ve které se autor pokusil o vyvození nějakých závěrů se bohužel vztahuje pouze k autonomním vozidlům, nikoliv k GPS, není tedy zcela relevantní. Relevance je zároveň mou hlavní výtkou po stránce obsahové. Práce se měla zabývat GPS a jeho užitím v autonomních vozidlech. Větší část práce se opravdu GPS zabývá, nicméně kapitola 3, od podkapitoly 3.2 dále, se zabývá téměř výhradně autonomními vozidly, a to nikoliv ve spojení s GPS. Těchto 9 stran, což je téměř třetina čistého anglického textu práce, lze tudíž považovat za odklon od tématu a za nerelevantní. I přes výše zmíněné nedostatky mohu konstatovat, že došlo k výraznému přepracování a doplnění práce, což přispělo k jejímu zkvalitnění. Zůstává otázkou, proč autor nevěnoval během roku, který na to měl vyhrazen, práci větší úsilí, které by přispělo k jejímu zkvalitnění a zejména odstranění vážných chyb, kterými byla od počátku zatížena. Mnohé z nich totiž stále přetrvaly a velmi významně snižují hodnotu této bakalářské práce, která by jinak z hlediska obsahu byla hodnocena daleko výše. Vzhledem k výše řečenému proto tímto DOPORUČUJI práci k obhajobě, nicméně po zohlednění všech nedostatků jsem nucen ohodnotit ji pouze známkou E.
eVSKP id 128493