POKORNÝ, T. Elektronický řídicí systém foukací harmoniky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Bradáč, Zdeněk

Bakalářská práce si kladla za cíl modernizovat elektronku řízení foukací harmoniky a vytvoření programového vybavení pro přehrávání MIDI souborů na tomto hudebním nástroji. Student měl analyzovat stávající stan, navrhnout postup modernizace a zrealizovat nový systém řízení nástroje. Nedílnou součástí mělo být vytvoření programového vybavení tak, aby umožňovalo snadné přehrání MUIDI souborů a také ruční ovládání nástroje z implementovaných kláves. Výsledkem práce měl být plně funkční vzorek nástroje, na kterém směl student demonstrovat splnění zadání. Student pracoval na zadání bakalářské práce samostatně, konzultace využil jen v minimální míře. V rámci semestru si bohužel student špatně rozvrhnul rozdělení času, takže zařízení v době odevzdání bakalářské práce nebylo plně funkční. Chvatnému zpracování BP odpovídá o textová část práce, která obsahuje velké množství chyb, chybějící vazby a odkazy, nečitelné obrázky ve velmi nízkém rozlišení a podobně. Student pracoval na BP samostatně, bohužel se mu ji v termínu odevzdání nepodařilo dokončit podle zadání. Z tohoto důvodu textová část práce ani příloha neobsahuje všechny nezbytné části. Demonstraci funkčnosti provedl student až cca 14 po odevzdání BP. Přitom výsledné opožděné, ale nezdokumentované, řešení je funkční a plní zadání BP. Proto navrhuji textovou část práce k dopracování.

Navrhovaná známka
F
Body
49

Posudek oponenta

Benešl, Tomáš

Zadáním bakalářské práce pana Pokorného bylo komplexně přepracovat řídicí systém pro řízení foukací harmoniky. Součástí práce bylo řízení pro ovládání tlakového vzduchu včetně zpětné vazby. Požadavek byl na přehrávání midi souborů a implementace MIDI kláves. Textová část bakalářské práce je velice stručná. Rozsah od úvodu po závěr je 18 stran, což je pod hranici doporučeného rozsahu pro bakalářskou práci. Práce obsahuje spoustu překlepů, nefunkční křížové odkazy a nesmyslné věty. První bod zadání: Proveďte literární rešerši a internetový průzkum – rešerše není v práci vůbec vypracována. Druhý bod zadání: Navrhněte a zdůvodněte koncepci systému, definujte zvolené komponenty, navrhněte obvodové schéma – schéma je v práci zmíněno a demonstrováno jako hotová DPS, nikde však není ani zmínka o tom, proč a jak byla vytvořena. Podle dostupných informací (konzultace doc. Bradáč) jsem zjistil, že student hardware nerealizoval ani nenavrhoval a desku dostal hotovou od vedoucího a jeho úkolem bylo pouze DPS oživit a naprogramovat MCU. V práci chybí teoretický návrh a možnosti koncepcí. V práci se nachází pouze popis zvoleného řešení vedoucím práce. Jediná část druhého bodu zadání, kterou lze považovat za splněnou je definice zvolených komponent – student popsal drivery ULN2803 a USB-UART převodník UB232R. Jako alternativu použití USB-UART převodníku pro převod napětí RPi 3V3 a MCU 5 V navrhuje použití DC/DC step-down modulu což dle mého názoru nedává smysl. Třetí bod zadání: Navrhněte a realizujte funkční vzorek zařízení – z obrázku použitých v dokumentaci a z přiložených zdrojových kódu si troufám tvrdit, že funkční vzorek zrealizován nebyl, a funkčnost tak nemohla být odzkoušena. Ze zdrojových kódů v elektronické příloze vyplývá, že data přijatá z rozhraní UART mohou nabývat hodnot: - X – inicializace výstupů MCU - a – negace pinu PG0 - b – negace pinu PG0 - Default (ostatní hodnoty) – negace pinu PG0 Autor sám tvrdí, že funkce play(), kterou využívá v RPi na dekódování MIDI souborů, vypisuje každou zprávu jako n-tici prvků ve tvaru: note on/off, channel: 0–15, note: 0–127, velocity: 0–127. Pro správnou funkci zařízení je tedy nutné definovat toto rozhraní na i straně MCU pro každou notu tak, aby bylo možné po přijetí dat správně daný tón interpretovat. Tato část v práci není popsána a není zjevně implementována ani v kódu. Čtvrtý bod zadání: Vytvořte programové vybavení pro nadřízený systém i pro vlastní zařízení – z větší části již bylo zmíněno výše. Programové vybavení MCU je spíše test pro oživení hodin MCU a vyzkoušení UART komunikace. Co se týká nadřazeného systému pro přehrávání MIDI souborů a implementaci MIDI kláves, tak se jedná spíše o prvotní pokus zprovoznění knihoven pro přehrávání MIDI souborů a posílání dat přes sériovou linku. Web server realizuje pouhý výpis souborů, který po kliknutí na soubor zobrazí text cituji: „SE TO PŘEHRAVÁ“. Následně se data odesílají přes sériovou linku (komunikační port nelze zvolit). Implementace MIDI kláves úplně chybí. Čtvrtý bod zadání byl tedy splněn z 1/3. Pátý bod zadání: Demonstrujte a ověřte plnou funkčnost zařízení a zhodnoťte dosažené výsledky – Z výše uvedeného nelze předpokládat, že byl vůbec někdy systém oživen a uveden do provozu, tudíž tento bod zadání nebyl také splněn. Obrázek 4.2 je pojmenován „Náhled hrající soustavy“, a to je dle mého názoru v rozporu s pravdou, protože dle výše zmíněného nemohla soustava nikdy fungovat. Jak sám autor tvrdí „Bohužel zvuk ani video se na papír zachytit nedá“, avšak jako elektronickou přílohu je možné vložit video i se zvukovou stopou, na kterou je možné se v práci odkázat. Z výše uvedeného je zjevné, že student svou prací neprokázal znalosti na úrovni bakalářského studia a práci nedoporučuji k obhajobě. Práci hodnotím 20 body F. Pokud by student při své obhajobě prokázal funkčnost celého systému, bylo by možné uvažovat nad případným obhájením práce.

Navrhovaná známka
F
Body
20

Otázky

eVSKP id 134823