JIRDA, D. Aplikace pro analýzu elektrogastrogramu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Předkládaná práce se věnuje záznamu a hodnocení elektrogastrogramu (EGG). Práce je rozdělena do smysluplně navazujících kapitol, které v prvních kapitolách práce představují kompiláty znalostí získaných důkladnou a obsáhlou literární rešerší a v pozdějších kapitolách práce představují přehledný a srozumitelný popis vlastního řešení analýzy EGG. Vysoce hodnotím studentovu aktivitu a píli při zpracovávání literární rešerše, která se opírá především o zahraniční časopisecké publikace. Student prokázal schopnost samostatné práce při návrhu metodiky záznamu EGG s využitím záznamového zařízení Biopac, a při realizaci vlastního programu v programovém prostředí LabView. Navržený program je ověřen na záznamech šesti dobrovolníků, a výsledky jsou srozumitelně interpretovány. Celá práce je ucelená a vypovídá o svědomitém přístupu studenta k jejímu zpracování.
Pan David Jirda měl za úkol se ve své bakalářské práci zabývat snímáním elektrogastrogramu. Součástí jeho práce byl i teoretický úvod, ve kterém měl provést literární rešerši zaměřenou na elektrogastrogram, dále pak se měl zaměřit na možnosti analýzy tohoto signálu a to v časové a frekvenční oblasti. Měl také navrhnout aplikaci umožňující analyzovat charakteristické parametry elektrogastrogramu, která sestávala z návrhu metodiky snímání tohoto signálu pomocí systému BIOPACK a v programovém prostředí MATLAB nebo LabView měl vytvořit aplikaci, která by umožňovala načíst, předzpracovat a následně analyzovat elektrogastrogram a a vyhodnocovat v něm změny související se stavem dobrovolníka, z něhož byl signál snímán. Závěr pak měla tvořit diskuse dosažených výsledků. Základním problémem elektrogastrogramu, který je elektrickým vyjádřením motorických pohybů žaludku je především je rychlost změn, ke kterým v signálu dochází. Ty jsou velmi pomalé. Z toho pak plynou některé problémy související s jeho snímáním a hodnocením. V úvodní části práce je shrnuta historie záznamu elektrogastrogramu. Dále pak je popsána normální žaludeční myoelektrická aktivita. Některé pojmy zde uvedené se liší od pojmů uvedených na obr.1 (str.4). Jsou zde uvedeny i některé tvary signálu, avšak bez jakéhokoliv popisu (chybí časové i napěťové měřítko). Dále je pak popisována patologická žaludeční elektrická aktivita. Není zde však žádný bližší popis, ze kterého by bylo patrné, co je ještě normální a co již vybočuje z normálních mezí. Kapitola 4 je již věnována samotnému měření. Je zde uvedeno, že měření může být invazivní či neinvazivní avšak opět bez bližšího popisu, je zde ukázka záznamu elektrogastrogramu ze zdravého jedince spolu s popisem. V této kapitole je rozebírán i problém související se záznamovým zařízením pro tento signál, zmíněny jsou i možné artefakty, které se mohou v záznamu vyskytnout. Zvláštní pozornost je věnována i problémům spojeným s hodnocením elektrogastrogramu. V souladu se zadáním si pan David Jirda si mohl vybrat pro další řešení kombinaci BIOPAC-MATLAB nebo BIOPAC-LabView. Vybral si BIOPAC-LabView. Dále se pak zabývá ji konkrétním řešeném zadaného úkolu s využitím zvolené kombinace. Pro vlastní měření byla navržena metodika experimentu, která byla zpracována do formy měřícího protokolu, na základě kterého pak bylo prováděno vlastní měření. V poslední části bakalářské práce je popsán program v LabView. K předložené bakalářské práci mám následující připomínky: Str.6 Uvedení patologickým změn v elektrogastrogramu bez bližšího popisu Str.6 není uvedeno jaký vztah má tachygastrie s dělohou. Str.10 obr.4 Blokové schéma – v popisu není uveden popis kalibrace a jak vlastně funguje zpětnovazební smyčka, kterou tvoří výstup z kalibračního obvodu do vstupního diferenčního zesilovače při čemž kalibrační obvod je zařazen až za A/D převodník. Stejně tak nevím jaký smysl dává spojení výstupu z PC do bloku software, který je spojen i s pamětí. Str.18 Zde se hovoří o tom, že elektrogastrogram je možno zaznamenávat unipolárními nebo bipolárními elektrodami. Při tom se předtím hovoří o použití EKG elektrod. Str.19 Popiska obr.8 mohla být trochu podrobnější (i když předtím je v textu zmínka co se těmi dvěma kanály myslí). Závěr Bakalářská práce pana Davida Jirdy splňuje zadání. Některé z uvedených chyb lze zařadit do kategorie chyb formálních. Na straně druhé je nutno pochválit vytvoření virtuálního přístroje v LabView. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji bodové hodnocení 85 bodů.
eVSKP id 51774