Posudky závěrečné kvalifikační práce

Studentka se ujala řešeného tématu osobitým a svérázným způsobem. Práce se vyznačuje reakcí na důkladnou společnou analytickou fázi s detailními rozbory území, vlastní návrh potom respektuje realitu současného stavu řešeného prostoru. Výsledný návrh řešení prokazuje jasnou představu autorky o navrhované struktuře a jednoznačnou snahu uplatnit v území architektonické prvky blízké autorčinu vnímání. Za nesporný klad koncepčního přístupu lze považovat odvahu vstoupit do řešeného území s návrhem svojí neobvyklou formou jasně odrážejícím principy soudobého architektonického výrazu, nicméně nepopiratelně respektujícím danosti území a architektonickou tradici minulých staletí v bezprostřední blízkosti. Ve výsledku nám předkládá práci promyšlenou, propracovanou a prezentovanou v kvalitě odpovídající nárokům bakalářského projektu.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování	A		Studentka Klára Nováková prokázala při řešení bakalářské práce samostatnost nezbytnou pro odbornou činnost koncepčního pracovníka, schopnost orientovat se v řešené problematice a správně fázovat jednotlivé kroky vedoucí k vyřešení úkolu. Přístup studentky je proto možné popsat jako samostatný, uvědomělý, svědomitý.

Posudek oponenta

Marek, Jiří

Práce na mě působí nepřesvědčivě a vykazuje výše popsaná problematická místa. V porovnání s ostatními hodnocenými pracemi s tímto zadáním ji musím ji ohodnotit celkovou známkou D68.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Urbanistické řešení	D	Centrální kruhové kompozice jsou velmi náročné na vytvoření kvalitního prostoru pro život a svazují celý koncept svou danou základní geometrií. Na urbanistickou strukturu nelze pohlížet i při návrhu jen z ptačí perspektivy. Autorka popisuje snahu rozvinout archetyp kruhu jako cituji „simulaci pocitu soukroma a veřejna, otevřeného a uzavřeného prostoru“. Její další snahou a cílem je vytvořit město ve městě, jehož obyvatelé by zde měli být schopni nalézt téměř vše, co budou potřebovat v každodenním životě. Tyto potřeby obyvatel dobře vybaveného městského bloku dle mého názoru ale o nic víc nezaručí tato poněkud stísněná centrální kompozice. Neznám mnoho dobře fungujících městských bloků na tomto principu. Nebližší příklad je v Brně na Hrnčířské ulici v podobě polyfunkčního domu Sfinx, kde ale nebyla ambice vytvořit centrální veřejný prostor a kruhový dvůr je ponechán k dispozici pouze rezidentům. Nezanamenal jsem v návrhu reflexi toho, že území je mírně svažité. Návrh je prezentován tak, jako by se mělo stavět na rovinném pozemku. Oceňuji ale snahu pracovat se zelení a vytvořením parku obepínajícího celou kompozici s umístěním dětského hřiště, segmentového altánu, komunitní zahrady či sportovního hřiště. Pozitivní je také vyčlenění automobilové dopravy a zřejmě i úvaha o rozsáhlém podzemním parkování pod objektem, které však není nikde v projektu zdokladováno.
Provozní řešení	D	Kladem návrhu je výše zmíněná redukce automobilového provozu a zachování současného klidu v území, které slouží jako procházkový prostor. Provozní vertikální členění je v pořádku a je typické pro řešení polyfunkčních domů. Nejsem si ale jist poměrně velkou plochou navržených komerčních prostor v 1.NP objektů na této periférii města a s nevyjasněnou představou o jejich zásobování apod.. Podrobněji pak je představen jeden ze segmentových domů, který nabízí v přízemí komerční jednotky, velkou klubovnu s hygienických zázemím, vstupní prostory se schodišti k obytným patrům s jejich příslušenstvím. Ve 2.NP jsou na dvě schodišťová jádra navázány jednotlivé byty. 3.NP je už pouze nad 1/3 půdorysu domu a obsahuje 3 byty. Vše je tedy podřízeno radiálám a obloukům nosných a dělících stěn respektujících princip zvolené centrální kompozice všech staveb. Výsledkem jsou dispozice, které neposkytují kvalitní vnitřní prostory z hlediska jejich proporcí a mnoho z nich je buď předimenzovaných, nebo naopak poddimenzovaných. Zejména se to projevuje u návrhu bytových jednotek a jejich komplikovaného využívání pro běžné činnosti a umístění mobiliářových prvků.
Technicko konstrukční řešení	B	Zvolené konstrukční řešení dřevostavby se základem v těžkém skeletu je pro daný typ výstavby zvolen adekvátně a sleduje současné trendy ve stavebnictví. Dřevěný obklad budov je jistě atraktivní a spoludotváří příjemné prostředí pro pobyt v blízkosti domů. Je však náročný na údržbu a péče o něj může do značné míry zvyšovat náklady na udržení dobrého technického stavu budov. Z předložených půdorysných a axonometrických schémat není patrné, že ztužující schodišťová jádra netvoří samostatnou zděnou konstrukci s vetknutou železobetonovou konstrukcí schodišťových ramen a podest. Je naopak naznačeno prozdívání dřevěného skeletu keramickým zdivem v jedné půdorysné stopě, což není úplně šťastné řešení vzhledem k požadované a předpokládané prostorové tuhosti schodišťových jader.
Architektonické řešení	C	Výraz objektů a jejich celkové vyznění je lapidární a opakující se modul fasádních prvků celek sjednocuje. Některé z fasád objektů jsou velmi bohatě prosklené až to evokuje dojem, že se jedná o administrativní budovy. Bližší řešení parteru budov nebo avizovaný prostor nového kruhového náměstí není zdokumentováno. Interiér objektů také není prezentován.
Formální úroveň	C	Práce je dokládána v poněkud chudším výkresovém souboru. Výkresy jsou přehledné a dostatečně adjustované. Prostorové zobrazení se omezuje na axonometrie v analytické části, konstrukční schéma v části technické a dvě neprůkazné vizualizace extriérů.

Posudky

Posudek vedoucího

Boháč, Ivo

Posudek oponenta

Marek, Jiří