ŠEVČÍK, O. Aplikace vysokotlakého palivového systému na vznětový motor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Dundálek, Radim

Diplomant si pro svou závěrečnou práci zvolil téma, které lze zahrnout pod širší název "aplikace vstřikovacího systému na čtyřválcový vznětový motor". Obsahuje několik spolu úzce souvisejících disciplín, které autor řešil ať už z iniciativy vlastní či zadavatele, což byl konkrétní průmyslový podnik s vlastním vývojem a výrobou. Zde kladně oceňuji aktivitu autora ve snaze zajistit v co nejvyšší možné míře komplexnost řešení daného zadání, jelikož téma je ukázkovým příkladem prolínání více inženýrských disciplín. Vytvořené 3D modely (i 2D výkresová dokumentace) však vykazují ať už základní geometrické či formální nedostatky (namátkou vnitřní úhel stěn šestihranu 119,5° nebo chybějící body tvořící základní křivku vysokotlakých trubek). Autor při své tvůrčí činnosti prokázal jistou samostatnost, ale také vytrvalé prosazování vlastních postupů. Diplomová práce splňuje po obsahové i formální stránce požadavky a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Diplomová práce pana Ševčíka se zabývá aplikací vysokotlakého palivového systému na vznětový motor. Autor na začátku dostatečným způsobem zpracovává rešerši z hlediska konstrukce, zapojení a interakce komponent vysokotlakého palivového systému. Hlavní část práce je věnována konstrukčnímu návrhu komponent, které jsou buď původním dílem autora, nebo z části vychází ze stávajících dílů, přičemž tato problematika je řešena zodpovědně, systematicky a v patřičném rozsahu. Nechybí zde analytický výpočet šroubového spoje pro uchycení třmene. Klíčovou komponentou v této práci je třmen vstřikovače, jehož geometrie je značně limitována základními zástavbovými rozměry okolních dílů. Tato komponenta je pomocí několika iteračních kroků optimalizována z hlediska pevnostních charakteristik pomocí MKP výpočtů. V kapitole Počítačová simulace se student postupně zabývá modelem geometrie a jeho možným zjednodušením, dále okrajovými podmínkami a materiálovými vlastnostmi. Upozorňuji, že některé zmíněné informace lze považovat za irelevantní, jedná se například o definování lineárního charakteru kontaktů. Následně se zabývá konečnoprvkovou sítí, kde je popisována tvorba kvadratické sítě, přičemž před exportem do softwaru Ansys je vybrán lineární typ elementu navíc dle použitých obrázků se jedná o jeho degenerované varianty. Posléze jsou v práci prezentovány dosažené výsledky, jež vykazují zásadní chyby. Jedná se především o vyjádření redukovaného napětí v záporných číslech, které se nese napříč celou částí práce. Z detailního pohledu na obrázky se jeví velikost sítě nedostatečná. Zde by bylo vhodnější provést citlivostní studii na velikost sítě již na počátku řešení tak, jak bylo zmiňováno v předmětech, jež se touto oblastí na ÚADI zabývají? Některé varianty konstrukčních úprav třmenu se zdají být ne zcela vhodné, avšak vedou ke zlepšení konečného návrhu. Student se v rámci vyhodnocení nepřesně vyjadřuje, což může vést čtenáře k dojmu nepochopení jednotlivých mezních stavů, které na třmenu vyhodnocuje. Úroveň práce snižují četné pravopisné a stylistické chyby, dále nízká kvalita některých obrázků a nepřesné technické formulace, viz například kapitola 1. I přes výše zmíněné výtky práci doporučuji k obhajobě, kde bude mít student možnost prostřednictvím níže formulovaných dotazů nedostatky napravit.

eVSKP id 109522