KAZDA, T. Optimalizace struktury kompozitních materiálů na bázi uhlíku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student se ve své práci zabývá problematikou kompozitních materiálů na bázi uhlíku. Jeho úkolem bylo studovat vlastnosti vzorků kompozitních materiálů pomocí metod impedanční spektroskopie a korozních metod. Práce byla řešena v rámci projektu MPO a jednotlivé vzorky byly připravované spolupracující institucí. Student průběžně plnil požadavky časového plánu a jednotlivé etapy plnění úkolu předkládal v dohodnutých termínech. K práci přistupoval samostatně a s velkým osobním zaujetím. Využíval doporučenou literaturu i možnosti osobních konzultací, na které chodil vždy dobře připraven. Úroveň předložené práce je jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové, dobrá. Bylo provedeno velké množství experimentů, které byly velmi důležité pro úspěšné řešení zmíněného MPO projektu. Semestrální práce byla zpracována pod vedením Ing. Petera Baratha, Ph.D. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 46/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 19/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 17/20 | |
| Využití literatury | A | 9/10 |
Bc. Tomáš Kazda vypracoval diplomovou práci na téma Optimalizace struktury kompozitních materiálů na bázi uhlíku. V úvodu práce, který by měl sloužit pro autorovo uvedení čtenáře do dané problematiky, autor pouze slovně vypisuje z čeho je jeho práce složena. S tímto se čtenář již mohl seznámit jak z předřazeného abstraktu, tak i z obsahu práce. Teoretická část je po jazykové stránce zpracována kvalitně, avšak se špatně voleným řádkováním. Z odborného hlediska přináší teoretická část zajímavé informace, avšak postrádá ucelenost a návaznost. Namísto zdlouhavých dílčích popisů jednotlivých materiálů by bylo vhodnější rozebrat konkrétní typy nových kompozitních materiálů, které se již používají v praxi z hlediska jejich složení či parametrů. Na praktickou část práce má vliv skutečnost, že vyráběné vzorky kompozitních struktur jsou patentově chráněny. Z tohoto důvodu práce postrádá jakékoliv informace o přípravě a složení vzorků. Skutečnost, že byly vytvořené vzorky patentově chráněny na jednu stranu dosvědčuje řádné splnění cílů autorovy práce, avšak nebrání, aby byly zveřejněny přesné podmínky měření a popsány měřící metody. Toto je největším problémem praktické části práce, která je tímto silně znehodnocena a znemožňuje jakoukoli další návaznost na tyto jinak zajímavé a přínosné výsledky. Z formální stránky praktické části musím vytknout pojednání o základních obvodových prvcích a jejich projevech v nyquistových diagramech. Tyto diagramy a jejich popis patří spíše do teoretické části. Další nedostatek ve zpracování experimentální části je patrný z rozsáhlých tabulek měřených kompozitů a simulovaných závislostí. Tyto tabulky měl autor zařadit mezi přílohy, případně pouze uvést odchylku simulace od naměřeného průběhu a dále se tím již nezabývat. Autor jistě provedl velké množství zajímavých a přínosných měření, avšak toto vše se ztrácí ve špatně komponované a nepřehledně vytvořené práci. V závěru se autor vrací k naměřeným výsledkům a zhodnocuje jednotlivé nasimulované obvody. Chybí zde diskuze k aplikačním možnostem měřených materiálů a také vysvětlení fyzikální podstaty prvků simulovaných obvodů. Práce má největší rezervy a nedostatky především z formálního hlediska, avšak splňuje vytyčené cíle a přináší nové a cenné poznatky. Z tohoto důvodu doporučuji tuto práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | E | 25/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 10/20 | |
| Formální zpracování práce | E | 5/10 |
eVSKP id 41233