HÁJEK, R. Stanovení léčiv v kalech z čistíren odpadních vod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.
Jmenovaný student zpracoval experimentální bakalářskou práci. Řešil poměrně složitou problematiku, a to stanovení makrolidových antibiotik a nesteroidních protizánětlivých látek sorbovaných na kaly z čistíren odpadních vod. Vzhledem k poruše přístroje nemohl použít pro stanovení makrolidových antibiotik HPLC s hmotnotnostní detekcí a proto se pokusil stanovit tyto látky pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí DAD. V tomto systému nevykazovala antibiotika odezvu a v důsledku toho se ve svých experimentech zaměřil dále zejména na stanovení vybraných nesteroidních protizánětlivých látek, rovněž obsažených v kalech z ČOV. Pro jejich stanovení vypracoval metodiku, kterou po její optimalizaci na modelových vzorcích ověřil na reálných vzorcích kalů. Vzhledem k tomu, že i přes potíže s přístrojovou technikou (PSE, HPLC/MS) splnil stanovené cíle, vypracoval experimentální bakalářskou práci na vysoké úrovni, klasifikuji tuto práci stupněm výborně a doporučuji bakalářskou práci přijmout k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce na téma Stanovení léčiv z čistíren odpadních vod je praktická, proto obsahuje část teoretickou a experimentální. V teoretické části se student věnuje úvodu do oblasti využití léčiv, dělení léčiv a charakterizace sledovaných analytů. Neopomněl ani popsat jejich osud v životním prostředí. Jsou zde možná až moc stručně (především chromatografie) vysvětleny principy analytických metod používaných pro stanovení léčiv v životním prostředí. V experimentální části jsou popsány použité chemikálie, přístroje postupy, atd. Vlastních experimentálních dat student moc nezískal a to především kvůli selhání techniky PSE a zřejmě po té i nedostatku času na jiné řešení. Přesto si myslím, že práce splnila cíle zadání a student si s problémy poradil co nejlépe. Grafy shrnující měření na str. 37 a 38 postrádají vysvětlení v textu. Jazykově je práce napsaná velmi srozumitelně, bez pravopisných chyb a většího množství překlepů. I graficky je zpracována velmi dobře. K práci mám několik připomínek: str. 12 Úprava prvního řádku tabulky. str. 24 V popisu fází SPE mně chybí dnes často využívané polymerní fáze. str. 27 Opakující se kapitola 2.8.4.1. str. 32 Překlep detekovány asi uprostřed strany. str. 34 Nadpis výsledky a diskuze nemají číslování. To vypadá divně. str. 37 Jednotky v tabulkách jsou mg/ml, i když v textu používá lineární formu zápisu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 58574