POSEKANÝ, J. Vytvoření SW standardu pro platformu Simatic S7-300 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomant Bc. Jan Posekaný dostal zadání své diplomové práce z firmy. Cílem bylo vytvoření SW standardu pro platformu Simatic S7-300. Tento úkol se ukázal obtížnější a časově náročnější, než se předpokládalo. Původním záměrem bylo totiž vytvoření standardu pro Simatic S7-200, což by bylo jednodušší, avšak programovatelné automaty Simatic S7-200 již nejsou perspektivní, zatímco firemní SW pro nejrozšířenější PLC typu Simatic S7-300 je stále ještě akceptovatelné zadání. Student věnoval práci značné úsilí a přistupoval k DP svědomitě. Konzultace vyžadoval v obvyklém rozsahu a pracoval jinak samostatně. Vypracoval práci, která bude použitelná v praxi a pro firmu bude přínosem. K práci mám následující výhrady: V textu celé diplomové práce se diplomant měl zaměřit více na myšlenkový pochod vytvoření standardu, než na jeho pouhý popis. Písemná zpráva je sestavena v logickém sledu, avšak je evidentně psána ve spěchu o čemž svědčí i množství překlepů a chyb v textu. Dále chybí např. obrázek s celkovou strukturou firemního standardu, který by uživatele lépe uvedl do celkového způsobu jeho použití při tvorbě projektu řízení pomocí automatu Simatic S7-300. Student musel v průběhu DP část práce na standardu vytvářet znovu, protože nedopatřením smazal velkou část již vytvořeného kódu. To mohlo mít vliv na výše uvedené nedostatky písemné zprávy. Celkově práce prokázala inženýrské schopnosti studenta a doporučuji ji k obhajobě.
Zadání, tak, jak je vyjádřeno opakovaně slovem „vytvořit“, je natolik náročné, že ho pokládám, zejména z hlediska časového, v rámci diplomové práce za nestihnutelné. Zadavatel zřejmě vycházel z předpokladu, že základní moduly (funkční bloky) standardu již existují a diplomant je bude používat jako „černé skříňky“. V tomto duchu je diplomová práce zpracována. Programovací standard pro PLC musí mít svou filozofii danou hierarchickou strukturou funkcí a modulů, dále programové bloky opakovaně volané při použití jednotlivých modulů a konečně datové bloky a struktury definující formální parametry volaných programových bloků. Diplomant programové bloky neřeší, uvádí je jako „black box“, které programátor používá. Postrádám v počáteční kapitole, grafické zobrazení hierarchické struktury standardu. Programový standard PLC je především o zpracování a toku dat. S podivem jsou v celé práci jen dva kreslené obrázky v závěrečné kapitole. Postrádám názornost. Celé své úsilí diplomant věnoval zpracování struktur datových bloků pro jednotlivé moduly. Tato část je vypracována technicky detailně a vysoké úrovni. „Kazem na kráse“ této části je sporadický závan překladu z angličtiny. Za terminologický prohřešek pokládám střídání pojmů „skupina“, „jednotka“ a „unit“ pro moduly typu „unit“, kde diplomant neváhá slovo unit i skloňovat v ženském rodě jako „ta unita“. Problém mám s poslední částí zadání „vytvoření generátoru zdrojových funkčních a datových bloků“. Z textu práce plyne, že diplomant zmíněný generátor nevytvořil, jen ho stručně popsal v poslední kapitole, která – cituji z práce: „by měla sloužit jako stručný návod pro užívání generátoru“. Tedy nevytvořil, ale napsal návod k jeho použití, čímž nesplnil tento bod zadání. Co nesporně překvapí každého čtenáře této diplomové práce, je výrazný kvalitativní rozdíl mezi vlastním kódem programového standardu, který je v příloze, a vlastním textem, ve kterém je tento program prezentován. Důvodem mohl být i nedostatek času na psaní vlastní práce. Přes všechny zmíněné výtky, vzhledem k extrémní náročnosti zadání a znalostem, které v problematice programování PLC student prokázal, konstatuji, že student prokázal dobré inženýrské schopnosti. Zadání, tak jak je koncipováno, splnil z větší části, tedy neúplně, což je hlavní důvod, proč navrhuji nižší hodnocení.
eVSKP id 66392