ŠIMBERSKÝ, M. Měření magnetického pole [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalářská práce nenavazovala na předchozí semestrální projekt. Student měl za úkol seznámit se s měřením magnetického pole, a zaměřit se na snímače pro měření magnetického pole země, které jsou založené na magnetorezistivních principech. Student provedl literární průzkum na dané téma a proměřil všechny požadované body zadání. Pracoval na základě pokynů, řešenému projektu věnoval čas průběžně během celého semestru, konzultace vyžadoval v odpovídajícím rozsahu. Během práce se nesetkal s významnými problémy. Po domluvě se studentem bylo upuštěno od výroby jednoosé Helmholtzovy cívky, jejíž realizace byla součástí zadání bakalářské práce. Místo toho byl požadován návrh tříosé Helmholtzovy cívky, která je v současné době podle tohoto návrhu vyráběna. Veškerá měření byla proto realizována na jednoosé Helmholtzově cívce, která byla vyrobena již dříve. Student splnil zadání a prokázal tak své schopnosti bakaláře, práci doporučuji k obhajobě.
Student měl za úkol nastudovat problematiku měření magnetického pole zvláště pomocí magnetorezistivních snímačů. Dále se měl zabývat návrhem Helmholtzovy cívky a experimentálně ověřit základní teoretické poznatky o poli v těchto cívkách a určit nejistotu stanovení konstanty Helmholtzovy cívky. Posledním úkolem bylo proměřit dostupné snímače určené pro měření magnetické pole Země. Předložená práce je členěna do pěti kapitol. Z tohoto počtu lze považovat první čtyři kapitoly za kapitoly teoretické a poslední obsáhlou kapitolu za praktickou část bakalářské práce. Kapitoly jsou vhodně členěny a zjevně postupují v logickém směru od věcí obecných k věcem konkrétním. V první kapitole je čtenář krátce seznámen s problematikou vzniku magnetického pole a jeho vlastnostmi. Druhá kapitola se pak věnuje speciálně magnetickému poli Země. Ve třetí části student popisuje dostupné snímače magnetického pole založené na magnetorezistivním principu a snímače využívající Hallův jev, které při měření využil a uvádí zde průzkum trhu s těmito snímači. Následující kapitola se pak věnuje podrobnému odvození teoretického vztahu pro výpočet konstanty Helmholtzovy cívky. Poslední kapitola se zabývá provedenými praktickými měřeními a jejich zpracováním a vyhodnocením. Práce je celkově zpracována velmi dobře a to jak odborně tak formálně s pečlivým dodržením typografických zásad, práce je bez překlepů a převzatý text je řádně citován. Kapitoly jsou řazeny v logickém sledu a mají mezi sebou návaznost. Obecně v práci platí, že jsou zde uvedeny informace v dostatečné míře potřebné jak pro teoretické pochopení problému, tak pro opakovatelnost experimentální části. V práci však místy chybí zdůvodnění postupu vypracování, např. v kapitole 4.1 student popisuje snímače využívající Hallův jev, ale již nikde není napsáno, z jakého důvodu jsou tyto snímače použity. Dále není uvedeno, podle jakého klíče byly snímače magnetického pole vybrány a není zde ani zdůvodněno, proč student navrhoval tříosou Helmholtzovu cívku. Student prokázal schopnost samostatného studia odborné literatury, dokázal takto získané znalosti aplikovat pro úspěšné provedení měření a dokázal jednotlivé úkoly správně hodnotit. Jako největší nedostatek se tedy v práci jeví pouze to, že v bodě zadání, ve kterém měl student stanovit nejistoty měření, není diskutován vliv jednotlivých zdrojů nejistoty typu B a nejsou zde ani uvedeny návrhy opatření pro snížení nejistoty měření při stanovení konstanty Helmholtzovy cívky. Téma práce hodnotím jako středně náročné. Zadání bylo dle mého názoru splněno ve všech bodech s drobnou výše uvedenou výtkou k diskusi nejistot měření. Práce je celkově na velmi dobré formální i odborné úrovni, student tedy prokázal bakalářské schopnosti a práci proto doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 52483