SMÉKAL, J. Moravsko-slezská filharmonie Ostrava, Černá louka [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2012.

Posudek vedoucího

Gürtler,, Ivan

Pozitíva návrhu: - Urbanistická analýza. Z urbanistického podkladu vyťažil maximum: Nové námestie vymedzuje objektami: existujúcou eklektickou Vilou Tereza, od Masarykovho námestia Mestskou galériou, k Ostravici komplexom Inkubátora a smerom k divadlu A.Dvořáka navrhovaným objekt Moravsko-sliezskej filharmónie. - Hmotové riešenie: veľmi dobre zdokumentovaný v schémach. Dvojpodlažný “plintus” je previazaný tromi hmotami, rôzneho objemu podľa ich obsahu. Dve nižšie rešpektujú výškovú hladinu okolitej zástavby, tretia s veľkou sálou je dominantná. Všetky tri sú charakteristické so skosenými priečeliami do verejných priestorov s možnosťou “otvoreného dialógu” s Divadlom loutek, cez Nové námestie s vedutou Starého mesta a na Sliezsku Ostravu nad Ostravicou. Dve z nich previazané s parterom konzolovito presahujú do Nového námestia s objemovou a výškovou gradáciou od hmoty Malej sály ku hmote Veľkej sály. - Parter je do verejných priestorov v maximálnej miere mestotvorný a polyfunkčný, s hlavným vchodom z Nového námestia. Priestor medzi filharmóniou a pavilónom je výlučne vyhradený pre zásobovanie, servisné vozidlá a s rampami do podzemných parkovacích podlaží. V komunikáciách, lemujúcich filharmóniu a pred hl.vstupom sú navrhnuté parkovacie stánia pre krátkodobé parkovanie. Vstupy do objektu: hlavný, zamestnancov a do reštaurácie sú v parteri akcentované vybratím hmoty, resp. - Architektonické riešenie exteriéru a interiéru: Je súdobé, uplatnil kompozičné a výrazové prostriedky súčasných progresívnych architekonických trendov. Veľká sála s centrálne umiestneným orchestrišťom je po obvode každého podlažia lemovaná respíriami, s prístupom na strešnú terasu v 2.NP. - Dispozično-prevádzkové riešenie: spoločný “plintus” je vertikálne rozvedený do troch nádstavieb so samostatnými prevádzkami vo veľmi dobrých vzájomných väzbách. Negatíva riešenia. - Dvojica dvojramenných schodísk z parteru do respírií v ďalších podlažiach uberá z monumentality nástupu. - Vo výkresovej časti, ani v sprievodnej správe nie je možné identifikovať moduly konštrukčného systému. - U tak dobrého návrhu mi chýbajú popri mnohých schémach škice, ktoré by dokumentovali proces tvorby konceptu. Otázky a náměty k obhajobě: - Aký dopad má veľkorozpon veľkej sály na nosný konštrukčný systém v nižších podlažiach? - Matreiálové riešenie interiéru veľkej sály.

Posudek oponenta

Rusín, Tomáš

Komplikovaný a náročný program filharmonie řeší diplomant sympaticky – rozdělením nabízející se velké hmoty do tří menších, logicky navazujících celků, které jsou umístěny na společné komunikační a reprezentativní základně. Dispozičně se projekt jeví jako logický a čistý s přehlednými vazbami mezi oběma sály i servisním zázemím. Ve vstupním foyeru se jako diskutabilní jeví komplikované schodiště, ve svém důsledku nijak výtvarně nevyznívající a přinášející v patře spíše komplikace s podchodnou výškou mezipodesty. Naopak sál vykazuje kvality a to především volbou možnosti centrálního umístění orchestřiště. Rozdělení celku do tří objektu pak umožňuje vytvořit čisté dispozice jednotlivých části, bez vzájemných provozních kolizí. Formální architektonické ztvárnění fasád vychází důsledně z abstraktní kompozice tří hmot, prolomených prosklenými částmi, které jsou opatřené motivem vertikálních lamel.Je nutné si položit otázku, zdali tento „bruselský“ motiv není především u vstupní fasády příliš formální a neubírá průhledům do objektu na síle a reprezentativnosti. Jako vhodné se jeví zjemnění obvodového pláště z betonu v oblasti parteru pomocí kamenného obkladu. Interiérové řešení sálu je na dobré úrovni a jistě by tak mohlo být i realizováno. Graficky se práce jeví na dostatečné úrovní. Diplomovou práci doporučuji k předložení diplomní komisi a k jejímu obhájení.

eVSKP id 54323