RAEVSKAYA, V. Ověření přítomnosti probiotických baktérií v kosmetickém přípravku pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Smetana, Jan

Ve své bakalářské práci se studentka Vera Raevska věnovala potvrzení incidence probiotických baktérií v komerčním kosmetickém přípravku s deklarovaným obsahem probiotik pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) Studentka v průběhu práce zvládla úspěšně různé techniky extrakce DNA, protokol pro přípravu PCR experimentů a osvojila si interpretaci výsledků PCR analýzy (detekce fragmentů DNA na agarovém gelu), která umožnuje rodovou i druhovou identifikaci probiotických baktérií. Studentka přistoupila k řešení práce zodpovědně a prokázala dobrou erudici ve studované problematice, díky které zvládala samostatně analyzovat a řešit problémy související s experimetální částí práce. Celkovou kvalitu práce lehce snižují drobné nepřesnosti ve formálním provedení, zejména v gramatice a slovosledu psaného textu, což zřejmě souvísí s tím, že studentka není rodilá mluvčí v jazyce českém. I přes tyto nedostaky celkově hodnotím práci a přístup studentky jako velmi dobrý a hodnotím ji známkou B – velmi dobře

Posudek oponenta

Kroupová, Zuzana

Předložená bakalářská práce se zabývala ověřením přítomnosti probiotických baktérií v kosmetickém přípravku pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR). Předložená práce obsahuje dostatečně dlouhou a informativní teoretickou část. V teoretické části je čtenář seznámen s problematikou a názvoslovím týkajícího se probiotik, prebiotik, synbiotik, postbiotik a paraprobiotik. Dále se teoretická část věnuje problematice kožních onemocnění, v neposlední řadě je čtenář seznámen s vybranými bakteriálními zástupci, kterých se týká praktická část práce a metodami identifikace probiotických mikroorganismů. V praktické část se studentka věnovala stanovení přítomnosti probiotickým bakterií v kosmetickém přípravku – v pleťovém séru. Studentce se pomocí zvolených metod, což byla především izolace DNA a PCR podařilo potvrdit přítomnost rodů Lactobacillus a Bifidobacterium ve vybraném séru. V rámci práce si studentka osvojila několik postupů pro izolaci DNA, a to fenolovou extrakci v několika variantách, a zároveň i extrakci komerčním kitem, ověření čistoty vyizolované DNA. Následně byla provedena PCR pro potvrzení/vyvrácení přítomnosti DNA zvolených rodů – Bacteria, Bifidobacterium, Lactobacillus a Lactococcus. Výsledkem práce je závěr, že ze všech probiotických rodů deklarovaných výrobcem byla potvrzena jen přítomnost DNA rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, ovšem přítomnost rodu Lactococcus nebyla prokázána. Co se stylistické a gramatické stránky práce týče, v práci se vyskytují slovní spojení, třeba jako gastrointestinální člověk, které sice nedávají smysl, ale v zásadě nebrání pochopení textu. Po stylistické stránce studentka kombinuje oba styly odstavců – jak odsazení prvního řádku, tak mezera mezi odstavci, což není správně. V kontextu citací, bych vytkla, že násobné citace se uvádí v rámci jedné závorky [5, 6], nikoliv jednotlivě [5][6]. V úvodní části práce nachází obrázky, ani na jeden však není v textu odkazováno (chybí odkazy na obrázky 1-4). Obdobně jsou na tom tabulky 1 a 2. V úvodu experimentální části se nachází obrázek, který není očíslován vůbec. V metodické části bych doporučila údaj pro centrifugaci uvádět v jednotce „g“, nikoliv v otáčkách za minutu, jelikož tento údaj je mezi centrifugami nepřenosný. V případě primerů mi chybí popis, s čímž souvisí i moje otázky. I přes zmíněné nedostatky předložená práce splňuje všechny náležitosti, práce je vhodně logicky členěná a studentka splnila všechny cíle práce Práci doporučuji k obhajobě se známkou “B”.

eVSKP id 156740