KALLAS, M. Vlivy na proudící kapalinu a hydrodynamické nestability [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Štefan, David

Práce se skládá ze dvou částí: teoretické rešerše a experimentu. V rámci rešerše se student musel seznámit s některými z vybraných hydrodynamických jevů při proudění, respektive vlivů na proudící tekutinu. Student se zaměřil na Coanda efekt, Venturiho efekt, Magnusuv jev a přechod z laminárního do turbulentního režimu proudění. K posledně jmenovanému byl vypracován experiment s využitím již existujícího zařízení v laboratoři. Student pod vedením pracoval samostatně jak v rámci rešerše, tak v rámci experimentu. Práce je přehledná a experiment proveden na adekvátní úrovni. Kromě drobných pravopisných chyb je škoda, že úvod a závěr práce je možná až moc stručný. Na druhou stranu práce obsahuje všechny náležitosti a provedený experiment je pěkné doplnění uvedené teorie. BP tímto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Havlásek, Michal

Cílem předložené bakalářské práce je provedení teoretické rešerše jevů a nestabilit proudící kapaliny a zároveň jeden vybraný jev experimentálně zaznamenat. Student ve své práci popisuje 4 jevy, a to Coandův efekt, Venturiho efekt, Magnusův jev a přechod z laminárního do turbulentního proudění. Poslední uvedený jev si student vybral i pro experimentální zaznamenání, které provedl na zařízení v laboratořích OFIVK. Z formálního hlediska byly cíle práce splněny, ale práce obsahuje řadu nedostatků, které jí ubírají na kvalitě. Primárně je použit špatný styl citování, kdy autor zmiňuje reference až za koncem odstavce. Díky tomu je téměř nemožné zjistit, které myšlenky jsou autorovy a co bylo převzato z uváděné literatury. Navíc se povedlo dohledat přímé citace z knih, které nebyly korektně citovány. Dále seznam literatury postrádá jakékoliv řazení. V textu samotném se objevuje řada nejasností a chyb, a to nejen gramatických, ale i faktických. Je obtížné rozhodnout, zda se jedná o autorovu nepozornost, nebo neznalost. Pro ukázku uvádím následující ukázky z práce. Při popisu podmínek vzniku Coandova efektu autor píše: „Ovšem klíčovým požadavkem pro existenci tohoto jevu je to, že primární proud a okolní tekutina musí být ze stejné látky (např. proud plynu v plynném prostředí nebo proudící kapalina v kapalném prostředí).“ Toto však autor sám v práci popírá při popisu aplikace na filtraci dešťové vody u okapových žlabů. Dále, v části o proudění skutečných kapalin je uvedeno. „Pro překonání hydraulického odporu se musí snížit mechanická energie, což se projeví poklesem rychlosti a tlaku.“ A v části popisující jevy spojené s turbulentním prouděním se lze dočíst toto. „Nejužitečnější aplikací je míšení nebo přenos tepla a hmoty. Nejčastěji je to míchání dvou kapalin (např. barvy, nápoje, hrnec s vroucí vodou).“ Části „Úvod“ a „Závěr“ vůbec nesplňují požadavky na ně kladené. Dále autor při popisu Magnusova jevu zmiňuje, že jeho hlavním důsledkem je změna trajektorie při pohybu rotujících těles v tekutině. Málo zdůrazněno je však to, že díky obtékání rotujícího tělesa působí na těleso síla tímto prouděním způsobená. Není důležité, jestli se těleso pohybuje, či nikoliv. V rovnici (5) je chyba ve znaménku u potenciálu vnějších sil. Tento tvar vyjadřuje zákon zachování mechanické energie a není obecným tvarem Bernoulliho rovnice, jak autor uvádí. Dále se při dosazení rovnice (11) do rovnice (12) není jasné, z čeho vzniknul člen „Q“. U několika uvedených rovnic je uveden význam použitých symbolů přímo v textu, ale u většiny tento popis chybí. Seznam použitých symbolů a zkratek je neúplný (např. neobsahuje symbol „P“, vyskytující se v rovnici (17)), dále je použit pro veličinu „g“ název „gravitační zrychlení“ a v neposlední řadě je zde řada chyb v uvedených jednotkách (např. Mpa, Kg). V neposlední řadě autor není konzistentní v použitých pojmech, např. Coanda efekt vs Coandův efekt. Přes výše zmíněné nedostatky doporučuji bakalářskou práci k obhajobě.

eVSKP id 108841