GERYCH, L. Návrh IQRF/DALI ovladače světel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Úkolem studenta v rámci diplomové práce byl návrh zařízení pro ovládání světel pomocí protokolu DALI, přičemž samotné zařízení by s nadřazeným systémem komunikovalo pomocí rádiové technologie IQRF. Práci lze tedy rozdělit do tří praktických celků a to návrhu rádiové komunikace IQRF, komunikace přes rozhraní DALI a samotný ovládací program pro řídicí MCU. Ve všech případech se od studenta očekává proniknutí do dané problematiky a praktická realizace v rámci jednoho funkčního celku. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základy všech tří technologií. Relativně stručně, ale dostatečně, jsou shrnuty vlastnosti IQRF i DALI a vysvětleny koncepty, na základě kterých pak bude navrženo výsledné zařízení. V teoretické části zabývající se návrhem samotného zařízení jsou popsány kroky vedoucí od výběru jednotlivých komponent, přes funkční celky až integraci do výsledného zařízení. Jednotlivé bloky jsou popsány dostatečně detailně a je podrobně vysvětlena jejich funkce. Velice dobře je pak vysvětlena funkce převodníku napěťových úrovní rozhraní DALI, což v běžně dostupné literatuře nelze snadno dohledat a jejíž návrh předpokládá dobré porozumění principům DALI i samotnému návrhu elektronických obvodů. V části praktické realizace autor popisuje jednotlivé kroky a použité HW i SW prostředky pro realizaci výsledného zařízení i testovací aplikace. Student rozebírá volbu jednotlivých komponent z praktického hlediska ceny i dostupnosti komponent na současném trhu. Současně také popisuje vývoj dvou verzí DPS a oživení zařízení v – dalo by se říci – prototypové a finální variantě, přičemž do finální varianty DPS přenesl všechny zkušenosti a vyřešil nedostatky prototypové verze. Velmi dobře je popsána praktická konfigurace IQRF sítě, resp. konfigurace zařízení pro komunikaci s dodanou gateway. V části vzdáleného ovládání pak popisuje vyzkoušené možnosti IoT platforem včetně aspektů se kterými se při realizaci oboustranné komunikace potýkal. Výsledný výběr IoT platformy je tak výsledkem iterativního postupu výběru mezi několika kandidáty, který byl završen úspěšnou realizací. V rámci popisu praktické realizace mi na druhou stranu chyběl podrobnější popis FW ovládacího MCU, který by si jistě zasluhoval větší prostor. Čtenář tak z autorova popisu získá pouze zevrubnou představu o realizaci a jeho architektuře, což je vzhledem ke kvalitě zbytku práce škoda. Praktickou realizaci autor ověřil na příkladech, což v rámci své práce dokládá fotografiemi a screenshoty z IoT platforem. Práci považuji za přínosnou s další možností rozvoje případně s možným přesahem ke komercializaci navrženého řešení. Po formální stránce je práce zpracována čtivě, byť s drobnými překlepy a občasnými chybami ve větné skladbě. Celkově hodnotím práci 85 body ze 100 možných. Posudek vypracoval odborný vedoucí práce Ing. Martin Švéda za společnosti UNIS, a.s.
Student vypracoval práci o standardním rozsahu 43 stran, kde členění je logicky rozděleno do pěti hlavních kapitol. Prezentace výsledků má vyvážený poměr textové a grafické části, kde většina obrázků je nevektorové kvality. Z formálního hlediska je práce spíše průměrná a obsahuje menší i větší chyby, jako např. ukončování řádků jednopísmenovými spojkami/předložkami, sazba textu do jednovětných odstavců, přesah bloku, znatelné části s bílou plochou, a další. V rámci práce s literaturou je uvedeno celkem 20 citačních pramenů, které však představují převážně odkazy na použitá prostředí, odkazy na obrázky/schémata, webové stránky a technickou dokumentaci. Zcela tedy chybí využití odborné/vědecké literatury pro podložení postupu práce. Z pohledu odborné části je teoretická část rozebrána značně povrchně, např. rozhraní DALI je označováno za standard, kde standardem (normou) pro toto rozhraní je IEC62386/60929, které nejsou v práci ani zmíněny. Také chybí diskuze k EMC standardům, které bylo v zadání požadováno. V rámci návrhu zařízení (obr. 3.1) nejsou uvedeny rozhraní mezi jednotlivými funkčními bloky modelu. Výběr HW je diskutován i s následným schématem DPS. V rámci práce bylo také vytvořeno samotné demo a otestována funkčnost. Z tohoto pohledu mi však chybí otestování výsledných parametrů vytvořeného hardwarového vzorku např. z pohledu EMC, LoS/NLoS, ověření na jakou vzdálenost je vzorek schopen komunikovat, fyzické ověření návrhu antény (směrovost, vyzařování, aj.) a další. Využitelnost výsledků je tak diskutabilní, jelikož nejsou známy finální parametry vytvořeného vzorku. Celkově je práce spíše průměrná s menšími i většími nedostatky (mj. neověření bezdrátových parametrů), kde zadání je z větší části splněno (např. chybí diskuze ke standardům).
eVSKP id 121375