PAVLÁSEK, O. Výpočet teplotního pole asynchronního motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Výpočet teplotního pole asynchronního motoru. V průběhu práce se seznámil s termikou elektrických strojů a musel se naučit pracovat s programem MotorCAD. Kromě tepelného výpočtu v tomto programu provedl i výpočet ztrát a to i nad rámec zadání. Jak tepelný výpočet, tak výpočet ztrát ověřil měřením a výsledky vyhodnotil. Některé výpočty byly ovlivněny nedostatečnými informacemi (např. použité materiály apod.), které byly k dispozici k modelovanému motoru. I přesto se student s problémy vyrovnal velmi dobře a dosáhl velmi dobrých výsledků. Student musel nastudovat velké množství informací a nabité znalosti aplikoval při řešení zadaného problému. Velmi si cením studentova nasazení při řešení bakalářské práce a jeho přístup, který vedl k rozšíření bakalářské práce mimo původně požadovaný rozsah. Student pracoval samostatně a pravidelně práci konzultoval. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 43 stran vlastního textu a je rozdělena do devíti kapitol včetně úvodu a závěru. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá asynchronními stroji a chlazením elektrických strojů. V praktické části jsou zpracovány výsledky měření a simulací malého asynchronního motoru. Hlavním cílem bylo vypočítat a změřit oteplení tohoto stroje. V textu se vyskytuje nezanedbatelné množství překlepů, pravopisných chyb a občas i zvláštně formulované věty. Číslování použitých vztahů není provedeno správně. Vztahy použité v kapitole 4 jsou očíslovány od (4.1) do (7.3), přičemž (7.3) je použito dvakrát – viz str. 22. Čísla vztahů začínající číslicí 6 jsou pak opět použita v kapitole 6. Označení (6.5) je v práci použito celkem třikrát, viz str. 21 a 27. Na Obrázku 3.1 na str. 14 je uveden tok výkonu v elektrických motorech. Obrázek je nakreslen nevhodně, protože se v něm ztráty v rotoru nacházejí mezi ztrátami ve statorovém vinutí a ztrátami v železe. Na str. 41 je uvedena Tabulka 8.3, která porovnává ztráty měřeného motoru vypočtené a simulované. Vypočtenými ztrátami autor zřejmě myslí ztráty získané z měření. Je zde velký rozdíl u ztrát v železe a ztrát, které autor označuje jako aditivní (zřejmě jde tedy o ztráty zbytkové). V textu nad tabulkou se uvádí, že autoru nebyl znám typ plechu, z kterého byl vyroben magnetický obvod daného motoru. Zvolil tedy plech M700-50A. Nikde ale nevysvětluje, proč zvolil právě tento plech. Volba navíc zřejmě není správná, protože naměřené ztráty v železe jsou přibližně dvojnásobkem ztrát v železe získaných ze simulace. Zbytkové ztráty získané ze simulace jsou pak značně velké (29 W, tedy více než 11 % celkových ztrát). Autor toto nijak nekomentuje. Elektromagnetické simulace jsou provedeny nad rámec zadání. Bakalářská práce splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě. Navržené hodnocení: 85 bodů.
eVSKP id 160591