VILČ, L. Vliv teploty a času na podíl krystalické a amorfní fáze v polypropylenu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Výsledky doktoranda jsou rozsahem dostatečné, zcela nové, kvalitní a významné pro charakterizaci krystalické struktury polypropylenu, její teplotní a časové závislosti novou metodou pulsní 1H-NMR. Doktorand přistupoval k řešení zadaného úkolu samostatně a iniciativně. Věnoval velkou pozornost matematickému zpracování FID signálů a navrhl pro jednotlivé typy polyolefinů optimální způsob interpretace na základě aplikace jednak teoretických modelů, jednak empiricky navržených rovnic. Výsledky doktorské práce by měly být publikovány v renomovaném odborném časopise. Práci doporučuji k obhajobě.
Předkládaná disertační práce Ing. Ladislava Vilče se zabývá velmi zajímavou a vždy aktuální tématikou - studiem vztahů mezi strukturou, mechanickými vlastnostmi a relaxačním chováním jednoho z nejvýznamnějších velkoobjemových termoplastů - polypropylenu. Neváhám úvodem konstatovat, že cíle práce, které jsou formulovány zcela jasně a srozumitelně, nastavily Ing. Vilčovi laťku značně vysoko. Hlavním cílem a úkolem bylo zkoumat zákonitosti relaxačního chování různých typů polypropylenu pomocí velmi moderní metody pulsní 1H-NMR spektroskopie a korelovat výsledky získané touto metodou nejen se strukturními parametry získanými jinými metodami, ale i s fyzikálními a mechanickými vlastnostmi studovaných polymerů. Cílovým zadáním bylo vypracovat moderní postup charakterizace semikrystalických polymerů umožňující interpretovat změny morfologie a vlastností polymerů v časové i teplotní závislosti. Práce má sympatický rozsah 109 stran, z formálního hlediska standardní členění, je napsána velmi dobrou vědeckou češtinou, stručně a výstižně a téměř bez chyb. Grafika tabulek, obrázků a vzorců byla zpracována s velikou pečlivostí, jsou přehledné, tabulky a obrázky jsou většinou opatřeny zcela jasnými legendami (až na Obr.29). Poněkud mne rušilo, že znaky pro číslo jedna a litr jsou totožné, tj. např. dva litry jsou zapsány jako 2 1 (proto se prosazuje L). Seznam literatury obsahuje 90 pečlivě zapsaných odkazů, citovaných v textu, práce je doplněna nutným rozsáhlým seznamem symbolů, takže celá dizertace je velice čtivá. Teoretická část je velmi dobře zpracována na 34 stranách. Svědčí o velmi dobrých znalostech a celkovém přehledu dizertanta v celé šíři dané tématiky. Čtenářům, pro něž není tato problematika jejich hlavním oborem, poslouží jako rychlý a kvalitní zdroj informací. Uvádět výčet dobře zvolených podkapitol je zbytečné. Experimentální část popisuje nejprve pulzní 1H-NMR, dále konvenční metody stanovení krystalinity, stanovení strukturních parametrů a fyzikálně mechanických vlastností semikrystalických polymerů a přípravu zkušebních vzorků. Nemám k této části připomínek. Nejdůležitější část Výsledky a diskuse svědčí o preciznosti disertanta a působí velmi přesvědčivě. Autor vysvětluje podstatu pulzní 1H-NMR, teoretické vztahy této metody i způsoby interpretace (fitační funkce používané různými autory, stanovení sum čtverců odchylek). K této části mám některé otázky. Velmi oceňuji porovnání hodnot podílu pevné fáze (PPF) s krystalinitou polymeru měřenou jinými běžnými metodami (Tab.9, Obr.29). Na Obr.29 však udává legenda nedopatřením zcela jiné barvy, než jsou použity ve sloupcových grafech a označení vybrané fitační rovnice Look+Lorentz (červenou šipkou) je ve třetí skupině hodnot chybně nad fitací Gauss+Lorentz. Velmi jsem ocenil pečlivý přístup k měření (určení optimálního počtu skenů, minimálního množství vzorku v kyvetě, doba potřebná ke kondicionaci) odkud vyplynul souhrn stanovených podmínek měření PPF. Další cenné výsledky přinesla korelace PPF s parametry charakterizujícími izotaktický PP a impaktní kopolymer PP, korelace PPF s mechanickými vlastnostmi, vlivy teploty (stanovení teplotních změn PPF na komerčních vzorcích různých polyolefinů), vliv času na PPF polypropylenu, vliv teploty na sekundární krystalizaci PP a studium relaxačních časů v "pevné" a "kapalné" fázi polypropylenu. Velice záslužnou a unikátní částí disertační práce je korelace časové závislosti podílu pevné fáze s fyzikálně mechanickými vlastnostmi polypropylenu, jejímž výsledkem je vypracování metody pro určení tzv. limitních vlastností materiálů. Závěry disertace jsou zpracovány přehledně, stručně popisují a shrnují úctyhodný počet dosažených výsledků. Autorovi se v předkládané práci podařilo zjistit a zpracovat nové zajímavé vztahy mezi strukturou, mechanickými vlastnostmi a relaxačním chováním zkoumaných typů polyolefinů. Hodnocení se provádělo zejména pomocí poměrně nového strukturního parametru - PPF (podíl pevné fáze), který je, jak autor prokázal, velmi vhodným prostředkem k charakterizaci struktury semikrystalických polymerů. Výhodou je také to, že metoda pulzní 1H-NMR je přesná, není destruktivní a poskytuje velmi reprodukovatelné výsledky. Metoda je schopna zaznamenat i časové posuny v morfologii sekundární krystalizace. Velmi cenným výsledkem práce je rovněž vypracování původního postupu stanovení tzv. limitních fyzikálně mechanických vlastností komerčně vyráběných typů PP. Na závěr oponentního posudku mohu konstatovat, že dizertační práce byla věnována velmi aktuálnímu tématu a její cíle byly zcela splněny. Celková úroveň práce je nadprůměrná, předpokládám, že její výsledky budou publikovány v zahraničním odborném časopise. Doporučuji proto, aby disertační práce Ing. Ladislava Vilče s názvem "Vliv teploty a času na podíl krystalické a amorfní fáze v polypropylenu" byla předložena k obhajobě a po jejím obhájení byla autorovi udělena vědecká hodnost PhD. v oboru makromolekulární chemie.
eVSKP id 38008