JANČA, M. Zlepšení dispergace křemičitého úletu ve vysokohodnotných betonech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Student pracoval po celou dobu řešení práce velmi zodpovědně a zadané úkoly plnil svědomitě a včas. Student docházel pravidelně na konzultace a snažil se během práce využívat poznatky z literatury, které nastudoval velké množství. V rámci práce udělal velké množství eperimentů. V závěrečné práci se však objevuje několik nepřesných výrazů a nevhodných termínů, což kazí celkový dojem z vytvořené práce. Zároveň používá označení vzorků pomocí čísel a grafy obsahují velké množství vzorků, což ztěžuje orientaci ve výsledcích. I přes zmíněné nedostatky musím ocenit zejména studentův svědomitý přístup při řešení zadaných úkolů, samostatnost a velké množství nastudované literatury. Z tohoto důvodu navrhuji hodnocení výborně (A).
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
Diplomová práce studenta Martina Janči se zabývá zlepšením dispergace křemičitého úletu pro použití ve vysokohodnotných betonech. Využití křemičitého úletu v technologii vysokohodnotného betonu se stává běžnou praxí zejména z důvodu požadavku na jeho vyšší užitné vlastnosti. Použití je však limitováno cenou a proto je tedy nutné využít plného potenciálu tohoto materiálu. V diplomové práci je navržen způsob úpravy nedensifikované formy křemičitého úletu pomocí dispergace v ultrazvukové lázni a následné stabilizace vzniklé suspenze. Tato metoda má velký potenciál nejen zvýšit efektivitu tohoto materiálu při použití v betonu, ale zároveň může snížit cenu tohoto materiálu, zejména za dopravu (v důsledku nízké sypné hmotnosti). Teoretická část zevrubně představuje problematiku technologie vysokohodnotného betonu podpořenou velkým množstvím českých i zahraničních publikací. Lze však bohužel nalézt několik faktických a formálních nepřesností. Příkladem může být kapitola 2.5.4.1 Kalcinovaný bauxit, kde je ovšem popis odpovídá spíše bauxitu přírodnímu. V experimentální části velmi pozitivně hodnotím množství prováděných experimentů a vysoký počet připravených a testovaných záměsí. Vzhledem k prováděným zkouškám zpracovatelnosti však bohužel chybí informace o granulometrii použitých surovin. Při zpracování výsledů by bylo lépe věnovat více pozornosti formátování grafů. Jednotlivé vzorky by také bylo pro větší přehlednost vhodné řadit do jednotlivých sérií. Členění textu občas působí na čtenáře zmatečným dojmem zejména z důvodu pozice tabulek, které v mnoha případech nenásledují bezprostředně za zmíněným odkazem v textu. V závěru student stručně shrnuje dosažené výsledky, bohužel bez jakéhokoliv kritického hodnocení a s velmi omezeným výhledem do budoucna. I přes zmíněné nedostatky je práce zpracována na velmi dobré úrovni a na výsledky může být navázáno dalším výzkumem. Diplomovou práci hodnotím známkou B.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | D | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 100100