LUKŠOVÁ, L. Chemická charakteristika plodů slivoně mirabelky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Bakalářská práce Leony Lukšové se zabývá charakterizací plodů slivoně mirabelky. Jak naznačuje úvodní studie, toto poněkud opomíjené ovoce může být vhodné pro osoby s alergií na ovoce. Obsahuje málo kyselin a lidské tělo je vůči jeho bílkovinám tolerantní. Do teoretické části uvedla posluchačka prakticky všechny potřebné výchozí informace a zpracovala ji pečlivě. Nicméně chybí jí v této části více odborných recenzovaných publikací. V laboratoři se rychle zapracovala a zvládala všechny potřebné úkony přípravy vzorků i samotných analýz, vhodně aplikovala znalosti získané v průběhu studia. Jednotlivé experimenty si plánovala sama tak, aby skloubila jejich časové nároky se souběžně probíhající řádnou výukou. Při studiu literatury i při experimentální práci byla samostatná, k zadaným úkolům přistupovala odpovědně a plnila je včas. Konzultace využívala dle potřeby a vždy na ně přicházela připravená. Pro příští vysokoškolskou kvalifikační práci by však měla počítat s delším časovým úsekem na důkladnější zpracování získaných primárních dat, na širší diskusi výsledků a lepší propracování jazykové a stylistické stránky psaného odborného textu. Na základě výše uvedeného hodnotím bakalářskou práci Leony Lukšové celkovou známkou VELMI DOBŘE – B.

Posudek oponenta

Pořízka, Jaromír

Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou chemické charakterizace plodů slivoně mirabelky. Tento oficiální název z nějakého důvodu nekoresponduje s názvem na přebalu samotné bakalářské práce. Motivace pro zpracování této práce podle všeho spočívala v nevyužitém potravinářském potenciálu tohoto ovoce. Většina plodů mirabelky se zpracovává na domácí pálenku, kompoty, džemy aj. Kandované, sušené ani lyofilizované mirabelky dle citované literatury dosud nelze nikde zakoupit. BP se zabývá charakterizací právě takto upraveného ovoce. Samotná BP je standardně členěná. Teoretická část se ve svém úvodu zabývá popisem různých druhů slivoní. Tato pasáž není příliš konzistentní. Začíná podrobným popisem Slivoně mirabelka, poté přechází na jiné druhy slivoní a poté se opět vrací k velmi obecnému popisu mirabelky. Lehká úprava struktury by této části pomohla. Ovocnářská teorie plynule přechází k problematice sušení plodů. Převážná část této kapitoly se věnuje technice lyofilizace. Některé popisy nejsou příliš přesné. Studentka uvádí, že se zmražené potraviny umístí do sušárny, kde jsou vystaveny silnému podtlaku. Při lyofilizaci dochází ke snížení tlaku přímo v sušící komoře. Co mi dále v teoretické části chybí je podrobná kapitola věnující se konvenčním způsobům sušení ovoce. Bonusem je naopak kapitola, která se zabývá současným fenoménem - raw potravinám. Závěrečná část teorie shrnuje poznatky o biologicky aktivních látkach v ovoci. Připomínku bych měl k definici polyfenolických látek - předpona poly neindikuje 2 a více OH skupiny na benzenu, to jsou polyhydroxyfenoly, ale přítomnost 2 a více fenolů v molekule. Škoda, že se studentka při popisu těchto látek nezaměřila na jejich obsahy v slivoních. Leona Lukšová využila při sestavení teoretické části 34 správně citovaných literárních pramenů. Experimentální část popisuje všechny použité metody. V mirabelkách byla stanovována celková sušina, cukerná sušina, titrační kyselost, celkové fenolické látky, redukující sacharidy a obsah vitaminu c. Jako nedostatečnou považuji zásadní kapitolu přípravy vzorků. V experimentech se vyskytují různé ředění a úpravy vzorku, které nejsou dostatečně popsány. Příprava kompotovaného ovoce je v práci propsána: Mirabelky byly kompotované za standardních podmínek pro tuto technologii - není žádný odkaz na normu, případně jakýkoliv postup. Takto není možné replikovat, či navazovat na experiment. Samotná charakterizace různě ošetřených plodů je prezentována velmi komplikovaně a ne uplně dobře se v ní orientuje. Do práce jsou zahrnuty různé macerační postupy, které vzájemné porovnání sušených, lyofilizovaných a kompotovaných plodů komplikuje. Je evidentní, že bylo provedeno opravdu velké množství práce, ale zde by určitě platilo, že méně je někdy více. Samotné výsledky jsou prezentovány formou tabulek, spojnicových a sloupcových grafů. U některých výsledků je vyjádřena odchylka měření směrodatnou odchylkou, u některých ne. Tyto odchylky nejsou zaznačeny v grafech ve formě chybových úseček. Tyto nedostatky se u studenta bakalářského studia dají částečně prominout s přihlédnutím na nezkušenost při zpracování dat - kterých bylo opravdu mnoho. I přes výše zmíněnou kritiku je nutné ocenit, že práce byla slohově na dobré úrovni, neobsahovala gramatické chyby a ukázala to, co si na studentech bakalářského studia cením nejvíce - schopnost pracovat s literaturou a hledat informace na vědeckých databázích. Práci hodnotím známkou C a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 94714