HORKÝ, P. Porovnání impedančních analyzátorů (RLC metrů) pro charakterizaci piezoelektrických materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Cílem diplomové práce bylo popsat metody měření základních parametrů piezoelektrických materiálů se zaměřením na frekvenční metodu. Dále měl student za úkol proměřit základní parametry předložených vzorků pomocí různých impedančních analyzátorů a z naměřených dat vypočíst matice koeficientů. Student ve své práci splnil jednotlivé body zadání. Také se v práci zaměřil na stanovení nejistot měření základních parametrů se zaměřením na srovnání přesnosti použitých analyzátorů. Provedl a popsal experimenty pro ověření vlivu změny teploty na měřené parametry vzorků a dále ověřil vliv pozice upnutí vzorku na stanovení rezonanční a anti rezonanční frekvence. Student se během letního semestru soustředil hlavně na proměření požadovaných parametrů a na provedení uvedených experimentů. Před odevzdáním diplomové práce se dostal do mírného časového skluzu, což se projevilo v písemném zpracování práce. Konzultace student využíval převážně s konzultantem práce, v závěru semestru i s vedoucí práce. Rozsah diplomové práce je 54 stran, což odpovídá požadavkům na diplomovou práci. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Doporučuji práci k obhajobě.
Úkolem studenta bylo vzájemně porovnat tři impedanční analyzátory při měření parametrů piezoelektrických materiálů. Lze prohlásit, že student splnil všechny body zadání. Odevzdaný dokument je členěn na šest částí, které se průběžně věnují teoretickému popisu a které plynule přecházejí do popisu samotného experimentu a výsledků měření. Práce má celkově od úvodu po závěr 54 stran. Celková kvalita textu je na dobré úrovni. Text doplňují dobře čitelné grafy a obrázky, které přispívají ke srozumitelnosti celé práce. Po formální stránce hodnotím práci jako povedenou. Obtížnost práce hodnotím jako středně těžkou. Student se musel seznámit s měřicími principy a důkladně prostudovat teorii spojenou s měřením parametrů piezoelektrických materiálů. Po obsahové stránce hodnotím teoretický popis jako vydařený. Výtku mám zejména k samotnému přínosu práce. Měření frekvenční metodou je známá a již dobře probádaná oblast, tudíž nové měření s novou sadou vzorků nepřináší žádné zásadní, nové či inovativní poznatky a jedná se o jednoduchou část práce. Hlavní přínos práce je ve vzájemném porovnání tří různých přístrojů. Nicméně tato část je v práci výrazně upozaděna. Stanovení nejistot měření je jen povrchní a spoléhá se v podstatě jen na chybu měřicího přístroje, kterou udává výrobce. Chybí mi zde hlubší úvahy o tom, jaké další nejistoty se při měření můžou objevit a jakým způsobem by bylo možné takové nejistoty kvantifikovat. Například nejistota nepřímé metody měření zde kompletně chybí. V práci lze vidět, že se student i tímto směrem ubíral, protože změřil závislost impedance na poloze uchycení vzorku či závislost na teplotě vzorku. V obou případech jsou dostupné naměřené charakteristiky a určitá povrchní úvaha, která je ale pro vzájemné porovnání přístrojů nedostačující. U měření závislosti na poloze uchycení vzorku chybí celkový rozbor o tom, jaká je závislost a co z ní plyne. Student naměřil rezonanci a anti-rezonanci vzorku v pěti polohách a z toho, zdánlivě náhodně, usoudil, že je nejvhodnější vzorek uchytit v jeho středu. Není zřejmé, zdali se měřené hodnoty liší jen kvůli chybě nebo nejistotě samotného měření, anebo kvůli poloze uchycení. Rozdíl měřených hodnot se totiž mezi jednotlivými polohami pohybuje ve stejném rozsahu, jako je studentem dříve stanovená nejistota typu A pro měření pouze pro polohu uprostřed. Měření teplotní závislosti je zpracováno v podobném duchu. Celá práce na mě působí uspěchaným dojmem, jako by si student nedostatečně rozvrhnul čas. Změřených dat má spoustu, ale jejich zpracování výrazně sráží celý přínos práce. V mém dojmu mě utvrzuje i fakt, že student v posledních odstavcích úvodu stanovuje hlavní cíl práce jakožto vzájemné zhodnocení přístrojů pro budoucí obsluhu, a to i s ohledem na opakovatelnost či chyby, které můžou při měření vzniknout. Jak jsem již ale naznačil, tak je tento hlavní cíl zpracován jen velmi povrchně. Celkově student ale zadání splnil a tím prokázal své inženýrské schopnosti a práci navrhuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C/75b. Při uspokojivé odpovědi na mé otázky lze uvažovat i o hodnocení B/80b.
eVSKP id 159385