ŠMÍDOVÁ, V. Studium možností využití plodů jeřábu v potravinářství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Mikulíková, Renata

Úkolem studentky Venduly Šmídové bylo studium možností využití plodů jeřábů v potravinářství. Studentka splnila požadavky zadání diplomové práce. Studentka v laboratoři pracovala svědomitě, provedla dostatečné množství experimentů a prokázala schopnost samostatně řešit zadané úkoly. Dosažené výsledky pravidelně konzultovala. Nedostatečnou pozornost však věnovala vypracování své práce, a to jak výběru a zpracování přehledu odborné literatury, tak i kvalitě vyhodnocení výsledků a jejich interpretaci s následnou diskuzí. Míra podobnosti s jinými pracemi je 19 %, textovou část práce lze tedy považovat za originální. Jako vedoucí bakalářské práce hodnotím laboratorní činnost, dosažené výsledky a předloženou bakalářskou práci studentky Venduly Šmídové známkou C/dobře.

Posudek oponenta

Gajdušek, Martin

Bakalářská práce Venduly Šmídové se zaměřuje na možnosti výroby potravin z různých plodů Jeřábu, konkrétně na oskerušové pasty, jeřabinové likéry a jeřabinové kandyty. Předložená práce s rozsahem 66 stran i s přílohami je standardně členěna na úvod, rešeršní část, experimentální část, diskusi a závěr. Text vychází z 55 zdrojů, které jsou z většiny správně citovány. Úvod je z mého pohledu příliš stručný a nenaznačuje co by mělo být hlavním cílem práce. Teoretická část práce je zaměřena na botanický popis a chemické složení jednotlivých potravin následně využitých v experimentální části. Obsahem je také kapitola věnující se senzorické analýze a na můj vkus až příliš konkrétní popis smyslových orgánů. Naopak bych v teoretické části více ocenil popis technologie zpracování ovoce a zeleniny a výrobků z nich. Velmi krátce jsou zde zmíněny také analytické metody. Teorie je psána poměrně čtivě bez většího množství překlepů a chyb, avšak za významný nedostatek považuji neuvedení ani jednoho obrázku, přičemž se to v některých kapitolách přímo nabízí (rostliny, vzorce vitaminů a flavonoidů). Experimentální část se věnuje technologii přípravy jednotlivých potravinářských výrobků z plodů Jeřábu. Prvním z nich jsou oskerušové pasty se zeleninovým přídavkem, kde bych vytknul, že z tabulky 3 není jasné z čeho vychází přídavek zeleninového vývaru. Rovněž není uvedeno z čeho vychází použité poměry surovin nebo například množství přidaného cukru do likérů. U výroby kandytů bych považoval za vhodné zachování stejného množství lihu u všech vzorků, aby tím nebyla ovlivněna senzorická kvalita výrobku (např. při přídavku 2 ml jeřabinového macerátu přidat ještě 4 ml lihového roztoku). Připravené vzorky past, likérů a kandytů byly senzoricky hodnoceny. Výsledky senzorické analýzy byly zpracovány formou sloupcových grafů, doporučil bych však využití spíše pavučinových grafů pro lepší celkový přehled o výrobku. Rád bych však vyzdvihnul kvalitu dotazníku pro senzorickou analýzu a vyhodnocení dat formou mediánu. Výsledky jsou však autorkou spíše jen popisovány. Diskuse výsledků a srovnání s literaturou se v práci bohužel téměř nevyskytuje. V rámci experimentální části byla také stanovena antioxidační aktivita a koncentrace vitamínu C. Pro stanovení vitamínu C není uveden chromatogram a výsledky se nachází mimo kalibrační řadu. Zároveň využití jednotek, kdy je první platná číslice na pátém desetinném místě není vhodně zvoleno. Celkově však experimentální část působí uceleným dojmem a až na výše uvedené připomínky je správně zpracována. Z typografického hlediska mám k práci tyto připomínky: Hlavní kapitoly by měly začínat na nové straně, číslování stran je na nesprávném místě, v textu se objevují tzv. sirotky, tabulky zasahují mimo okraje, pro jednotky jsou využívány různé závorky, některé popisky grafů nesouhlasí se souvisejícím textem. Na základě výše uvedeného hodnotím celkově práci stupněm dobře (C) a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 156550