MIČULKA, J. Hodnocení výkonnosti firmy pomocí statistických metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2014.
Otázka k obhajobě: 1. Vzhledem k tomu, že firma nakládá s citlivými údaji, jak je řešena otázka managementu informační bezpečnosti?
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění stanovených cílů | A | ||
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Praktická využitelnost výsledků | B | ||
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
Práce s informačními zdroji, včetně citací | C |
Tématem posuzované práce je „Hodnocení výkonnosti firmy pomocí statistických metod“. Výkonnost podniku je v práci hodnocena výhradně na základě dat podniku. V práci chybí jakékoliv srovnání s hodnotami oboru, případně hodnotami konkurenčních podniků. Odůvodnění, že: „Porovnání výsledků z oborovými průměry se neuskutečnilo z důvodů specifického druhu“ (viz str. 42 práce). Pokud podnik není jediný ve svém oboru (což zmíněno není), pak je takové odůvodnění nepřijatelné. I přes to jsou hodnoty ukazatelů často interpretovány slovy jako normální, příznivé či dokonce optimální a to bez jakéhokoliv bližšího zdůvodnění. Příklady takové tvrzení je následující výrok o rentabilitě aktiv: „… jeho hodnota ustálila přibližně na 15 %, což se považuje za normální, příznivou hladinu u zaběhlé společnosti.“ (str. 48 práce). Takové interpretace nepředstavují reálné zhodnocení situace resp. postavení podniku a jsou tudíž nepřijatelná. Práce dále obsahuje řadu nepřesností, například manažerský či investorský přístup k problematice Čistého pracovního kapitálu (ČPK) se netýká jeho výše, ale způsobu výpočtu. Je zde záměna se strategií financování. Dále náklady cizího kapitálu neodpovídají výši úročení úvěrů, jak je zmíněné v práci. Ale výši úročení po zohlednění úrokového daňového štítu. Práce hodnotí výkonnost dle ukazatelů Ekonomické přidané hodnoty (EVA) a průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Aplikace těchto ukazatelů vyžaduje použití dat o tržní hodnotě vlastního kapitálu. Při nahrazení tržních hodnot vlastního kapitálu účetními hodnotami, tak jak je tomu v této práci, ztrácí tyto ukazatele svůj smysl. Práce se dále zabývá stanovením optimální kapitálové struktury podniku. Autor zvolil klasický přístup na základě minimalizace hodnot WACC, avšak bez přihlédnutí ke struktuře aktiv. Společnost je přitom hodnocena jako extrémní případ kapitálově lehké společnosti s téměř 100%ním podílem oběžných aktiv v bilanční sumě. Vyšší zadlužení pro společnost, která nemá žádné hmotné zajištění, resp. její majetek je tvořen v drtivé většině pohledávkami, je velmi rizikové. Závěr o optimální zadluženosti na úrovni 92% je proto nereálný. V závěru práce navíc autor doporučuje tento poměr udržet. Použití modelu IN05 pro hodnocení situace analyzovaného podniku není zcela vhodné, protože model byl odvozen pro podniky zpracovatelského průmyslu, ne pro podniky finančních služeb.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění stanovených cílů | D | ||
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Praktická využitelnost výsledků | E | ||
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | D | ||
Práce s informačními zdroji | D |
eVSKP id 73325