CIESLAR, Š. Výpočet indexu srozumitelnosti řeči v Matlabu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bc. Šimon Cieslar měl za úkol rozšířit stávající implementaci části normy ČSN EN IEC 60268-16. Toto zadání bylo splněno. Aktivita studenta výrazně narostla v letním semestru a tak byl schopen dotáhnout implementaci do nejen funkční, ale i přehledné podoby. Místy jsou kódy pro Matlab tak vzorně upravené, že byla možná použita umělá inteligence. Student však až na pár detailů rozumí tomu, co kódy dělají, umí s nimi pracovat a umí je přizpůsobit. Implementace bude pravděpodobně využita i ve výuce. Textu by prospělo lepší členění, ale obsahově je text na dobré úrovni. Finální experiment proběhnul v ne úplně ideálních podmínkách, což ale nebyla chyba studenta. Hlučné pozadí se možná podepsalo na rozporuplných výsledcích v praktickém testování; pravý důvod však již nebude vyzkoumán, protože rezervní čas na přeměření již student neměl.
Diplomová práce se zabývá implementací přímé metody Full STI a nepřímých metod měření indexu přenosu řeči v prostředí Matlab a rozšiřuje již existující implementaci přímé metody STIPA. Součástí práce jsou také skripty pro vizualizaci výsledků. Implementace byla ověřena měřením v přednáškové místnosti, ale výsledy nejsou zcela průkazné – protože bylo provedeno pouze jedno měření, nelze jednoznačně říct, zda jsou rozdíly způsobeny hlukem pozadí proměnným v čase nebo implementací metody. Je ale nutné podotknout, že ověřovací měření zvláště metody Full STI jsou extrémně časově náročná. Text práce je na velmi dobré úrovni bez zásadních formálních chyb. Část popisující měřicí metody by mohla sloužit jako učební text. Na druhou stranu schází některé detaily implementace, např. návrhy filtrů a jejich ověření. Implementace v Matlabu v podstatě není popsána vůbec, ale zdrojové kódy jsou opatřeny poměrně detailními komentáři. Přesto měl být v textu práce alespoň základní popis, k čemu jsou funkce určeny, a jejich hierarchie a také vymezení vlastního kódu a původního kódu pro metodu STIPA. V kódu se lze ale zorientovat a v budoucnu ho upravit či rozšířit pro praktické použití. Funkce pro zobrazení mezi výsledků jsou velmi užitečné, ale bylo by vhodné zobrazovat výsledky i dalších kroků výpočtu a hlavně je implementovat i pro metodu Full STI. V teoretické části práce je několik chyb a nepřesností a místy scházejí odkazy, zejména u rovnic, přestože daná literatura je v seznamu obsažena a diplomant ji cituje na jiných místech. Seznam použité literatury je rozsáhlý a obsahuje relevantní zdroje. Metriky CIS a Alcons zmíněné v příloze D nejsou v teoretické části práce uvedeny. Diplomant používá slovo „sweep“ místo českého ekvivalentu, v některých obrázcích jsou anglické popisky. Také nevidím důvod pro zvýrazňování částí textu tučným písmem a použití značného počtu kapitol první úrovně, když jsou tematicky shodné. I přes uvedené připomínky je práce velmi kvalitní, zadání bylo splněno a výsledky jsou využitelné v praxi.
eVSKP id 167229