Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Hubálek, Jaromír

Studentka svým tématem z části navazovala na předchozí práci, přičemž nyní již využívala pro měření v laboratoři vytvořené nanostruktury. Celou oblast zvládna po teoretické úrovni velmi dobře, pouze vyvstaly malé potíže s metodami zpracování, což ale v oblasti, ve které prakticky neexistují jiné práce není zrovna jednoduché, zvláště z pohledu magisterského stupně, tj. diplomové práce. S tématem se diplomantka poprala v celku dobře, přestože byla náročná na pochopení metodiky a teoretických principů spadající spíše do oblasti fyzikální chemie. Přes náročnost práce se podařilo zadání, jejímž součástí bylo provést řadu měření a vyhodnocení, splnit. Navíc bylo nutné nejprve nalézt vhodnou metodiku měření při neexistujích referencích, což se nakonec podařilo. Aktivita studentky byla adekvátní potřebám projektu, do laboratoře přicházela pravidelně, své výsledky konzultovala a díky tomu vznikly předložené výsledky, které si ale ještě vyžádají hlubší studium a zpracování a stanou se tak základem disertační práce. Struktura práce je adekvátní, některé oblasti by nemusely být tak hluboce zpracovány a naopak jiné by možná zasloužili více pozornosti. Z formálního pohledu je práce zpracovaná dobře, pouze by potřebovala jazykovou korektoru pro řadu drobných chyb. Grafické zpracování vycházelo z konzultací a předkládá pokud možno účelné zobrazení výsledků pro snadnou orientaci a jasné pochopení. Literatura je velmi rozsáhlá, což odpovídá potřebám projektu, které je tematicky široké a odborně hluboké. Celkovou úroveň práce hodnotím stupněm A.

Navrhovaná známka: A

Body: 90

Posudek oponenta

Drbohlavová, Jana

Slečna Bc. Hana Kynclová ve své diplomové práci splnila všechny požadavky zadání. V teoretické části velmi srozumitelně popisuje problematiku využití nanočástic a nanostrukturovaných povrchů elektrod zejména v různých diagnostických metodách v medicíně. V experimentální části pak uvádí zvolené techniky, cyklickou voltametrii a impedanční spektroskopii, pro charakterizaci elektrod se zlatými nanotyčinkami vyrobenými pomocí nanoporézní šablony. Podrobné podmínky měření v případě obou analytických technik jsou však uvedeny až ve výsledcích. I když je interpretace všech výsledků správná, při jejich popisu jsou často používána příliš dlouhá a nesrozumitelná souvětí. Dále mám připomínky k několika faktickým chybám, ke grafické úpravě získaných impedančních průběhů a cyklických voltamogramů a také k množství typografických chyb, které snižují kvalitu jinak velice dobré práce. Rovněž je třeba dbát na správnou a úplnou citaci použité literatury.

Navrhovaná známka: B

Body: 85

Otázky

1. Jako metoda přípravy nanostrukturovaných povrchů elektrod byla použita metoda galvanické depozice zlata přes nanoporézní masku. Uvádíte nesprávně, že maska byla hliníková. Jaký materiál je ve skutečnosti používán a jaké další materiály by byly vhodné pro tento účel?
2. V teoretické části uvádíte, že nanostruktury a nanočástice mají fyzikální a chemické vlastnosti odlišné od běžných materiálů v makroměřítku. Jedním z příkladů, který uvádíte, je silikon jako materiál, který může vést elektrický proud, pokud dosahuje požadovaných nanometrických rozměrů. Obhajte své tvrzení.
3. Píšete, že fullereny se řadí mezi nanokompozity. Kompozit je však materiál složený ze dvou či více různých složek, jejichž spojením má výsledný materiál unikátní vlastnosti, které nemá sama o sobě žádná z výchozích složek. Uveďte výchozí složky fullerenu.
4. Vysvětlete pojem samo-luminiscence, kterou zmiňujete u zlatých nanotyčinek.
5. V závěru práce uvádíte, že v případě tříelektrodového měření není možné použít impedanční spektroskopii u roztoků koncentrovanějších než 100 mM. Platí toto tvrzení obecně nebo se vztahuje pouze na Vámi zvolenou látku, a to síran draselný měřený v maximální koncentraci 10 mM?