ERBEN, V. Adaptabilní interpret joysticku pro RDS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Honzík, Petr

Student Vojtěch Erben pracoval ve čtyřčlenné skupině, která v rámci semestrální práce vytvořila přehled robotických simulátorů a po dohodě s vedoucím zaměřila své úsilí na rozchození simulátoru Microsoft Robotics Developer Studio (MRDS). V této fázi se studenti společně potýkali zejména s nedostatečnou dokumentací (systém je relativně nový). Vojtěch Erben se aktivně podílel na řešení společné části zadání a sdílel informace na webovém portálu, prokázal schopnost pracovat v týmu. Během bakalářské práce pak zpracoval v MRDS velice komplexní zadání, které umožňuje adaptaci interpretu joysticku na specifické chování uživatele. Vyřešil celou řadu implementačních problémů, navrhl vlastní parametrizovatelný interpret joysticku, zpracoval testovací úlohy a naprogramoval adaptaci ovládání pomocí diferenciální evoluce. Celý projekt je svým rozsahem nadprůměrně časově i odborně náročný a byl zcela splněn. Student prokázal schopnost pracovat jak samostatně tak v týmu. K vlastnímu řešení přistoupil tvůrčím způsobem, pracoval systematicky a pravidelně prezentoval dosažené výsledky a předkládal plán na další kroky. Student prokázal bakalářské schopnosti, navrhuji hodnocení A/100 bodů.

Posudek oponenta

Burian, František

Student měl za úkol vypracovat přehled robotických simulátorů, vybrat Robotics Developer Studio, popsat jej, integrovat do něj joystick ve své přímé a adaptivní variantě, a na základě průjezdu vytvořeným polygonem porovnat tyto dvě třídy joysticku. Zadání vyžadovalo od studenta velký objem práce s literaturou v rešeršní části, a praktického programování ve zbývajících částech. Student v osmi kapitolách splnil všechny body zadání, přehledně seřazených tak, jak je vedoucí práce zadal. V osmé kapitole se student věnuje adaptaci ovládání robota joystickem. Student navrhl jediný algoritmus adaptabilního ovládání (vzorce 8.1/8.2), a na něj pak implementoval jednu optimalizační metodu diferenciální evoluce (kap. 8.3) Soudě dle kap. 9.2 student provedl testování optimalizace na danou trajektorii robotu, nikoliv na obecné vlastnosti chování robotu, jak by z textu mohlo být mylně interpretováno. Validní test by měl zahrnovat trénování na jedné trajektorii, a testování na jiné trajektorii. Tento fakt snižuje vypovídací hodnotu subjektivního hodnocení, ke kterému se autor uchýlil v kapitole 9.3. Soudě dle způsobu popisu testování se mi jeví, že byl úmysl tímto způsobem data testovat aby výsledky vypadaly lepší než jsou ve skutečnosti. Jelikož výsledkem neměl být nejlepší algoritmus optimalizace, tak nehodnotím tento přístup negativně, naopak přístup potvrzje doměnku že student během celého testovacího procesu ví mnohem více detailů, než stihl v práci popsat. To jednoznačně prokazuje studentovy bakalářské schopnosti. Při popisu komunikace mezi knihovnami student používá hojně obrazové dokumentace, která dle mých znalostí a zkušeností neodpovídá normalizovanému tvaru grafického jazyka UML, který se pro takovýto popis používá. Pokud používá jiný jazyk, bylo by vhodné jej uvést v práci, nejlépe s citací. Práci je možné označit jako původní. Po formální stránce se jeho práce jeví jako zdařilá. Obsahuje malé množství překlepů. Zejména bych však vytkl typografickou stránku, zejména dělení slov. Práce obsahuje v textu velké množství názvů přejatých ze zdrojového kódu, které jsou sice typograficky korektně zvýrazněny, avšak velmi mnoho je jich na konci řádku a jsou zalomeny, což rapidně snižuje čitelnost takového řádku. Práce svým obsahem a rozsahem jednoznačně prokazuje studentovy bakalářské schopnosti a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 39717