HAVLÍK, V. Zvyšování pracovního kmitočtu tištěných antén [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem předložené bakalářské práce bylo experimentálně prozkoumat možnosti zvýšení pracovního kmitočtu antény integrované do textilu z 5,8 GHz na 24,125 GHz. Možnosti zvyšování pracovní frekvence byly zkoumány na kruhové štěrbině vyleptané v horní stěně vlnovodu integrovaného do textilu. Koncept přejatý z literatury byl upraven tak, aby vyzařoval lineárně polarizovanou vlnu. U antény navržené na kmitočet 5,8 GHz došlo na poslední chvíli ke změně textilního substrátu. Tato změna způsobila pokles pracovního kmitočtu z původních 5,8 GHz na hodnotu 5,4 GHz. Jelikož anténa byla již vyrobena (sítotisk stříbrnou pastou byl časově omezený), a navíc tato struktura byla uvažována pouze jako reference vůči anténě navržené pro frekvenci 24,125 GHz, student po domluvě s vedoucím změnil parametry substrátu v numerickém modelu a anténu na nový substrát nepřepočítával. Shoda mezi upraveným numerickým modelem a měřeními byla uspokojivá. U antény navržené pro kmitočet 24,125 GHz bylo zapotřebí nahradit koplanární napájení napájením koaxiální sondou, aby bylo potlačeno parazitní vyzařování. Realizovaná anténa sice vykazovala posuv rezonančního kmitočtu vůči simulaci, nicméně jinak byla plně funkční. Zadání bakalářské práce tedy považuji za splněné a práci hodnotím A/92 body.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na návrh štěrbinových antén na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu. Práce je rozdělena celkem do šesti kapitol, přičemž jádro práce tvoři kapitoly 3 až 5, které popisují návrh štěrbinové antény pro kmitočtová pásma 5,8 GHz a 24 GHz a parametrickou analýzu těchto antén. Výsledkem práce jsou tedy dvě antény pro výše uvedená kmitočtová pásma. Navržené antény vycházejí z konceptu antény [9], která vyzařuje kruhově polarizovanou vlnu. Bohužel, o polarizaci navržených antén student nic nepíše. Osobně se domnívám, že opět je anténa navržena tak, že vyzařuje kruhově polarizovanou vlnu (minimálně lze tak usuzovat pro variantu pro kmitočtové pásmo 24 GHz z průběhu činitele odrazu). Pokud tomu tak je, tak prezentace vyzařovacích diagramů v práci nejsou správné a v práci chybí výsledky týkající se osového poměru navržených antén. Nerozumím, proč student nepřeladil anténu, když získal od výrobce substrát s jinou tloušťku, než byla původně použita pro návrh. V 5. kapitole postrádám vyšetření vlivu polohy a průměrů zkratovací propojky mezi flíčkem a spodní stěnou vlnovodu alespoň na činitel odrazu na vstupu antény. I přes uvedené výtky považuji zadání práce ve své podstatě za splněné. Z formálního hlediska je práce zpracována na velmi dobré úrovni.
eVSKP id 102258