ONDRUŠKA, A. Programovatelné relé v aplikaci automatizovaných výrobních testů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Předložená bakalářská práce studenta Arnošta Ondrušky byla řešena ve spolupráci s firmou MEgA – Měřicí energetické aparáty, a. s. Práce se zabývá automatizací výrobních (validačních) testů s využitím programovatelného relé, které si student sám z předložených požadavků navrhl, postavil, naprogramoval a v realizovaném testovacím pracovišti odzkoušel přímo v sídle firmy. Z tohoto pohledu byl cíl práce naplněn ke spokojenosti a zájmům firmy a přiměl studenta k prvním návrhářským krokům. Testovací pracoviště s vyvinutým programovatelným relé je plánováno na hromadné výrobní testování sériově produkovaných napájecích průmyslových zdrojů MEg101.10. Textová část bakalářské práce je celkově postačující, avšak nikoliv výtečná. Práce je logicky členěna, její rozsah je spíše střední; nicméně u technických vývojových/návrhových prací (založených především na kvalitních přílohách se schématy) je rozsah textu na bakalářské úrovni přijatelným. Teoretickou část práce student se mnou hojně konzultoval a výsledky diskuse do práce promítl. Student prokázal, že se dovede orientovat v dostupné technické literatuře (české i cizojazyčné), že z ní dokáže vybrat potřebná teoretická východiska a že použitou literaturu dokáže správně citovat. V praktické části práce se však student zaměřil spíše na zhotovení samotného programovatelného relé a jeho vyzkoušení na úkor textové části práce, kterou bohužel upozadil – to se projevilo na její znatelné stručnosti. Část o návrhu relé je spíše textovým popisem výsledného stavu, nežli popisem vývojového/návrhového postupu, na nějž jsem kladl důraz. Zřejmě z časového důvodu nedošlo již k promítnutí připomínek do textu. K formálnímu zpracování mám jen několik málo připomínek. Výjimečně nejsou dodržena typografická pravidla, především v přílohách (např. záměna spojovníku za pomlčku). Gramatických chyb se vyskytuje poskrovnu, stylisticky práce odpovídá odborné práci kvalifikační; nicméně některé věty by zasloužily méně strohosti a vhodnější zasazení do kontextu (tj. některé věty občas připomínají „blesk z čistého nebe“, což je pouze na újmu čtivosti, nikoliv ovšem srozumitelnosti). Závěrem konstatuji, že zadání práce bylo splněno. Celkově hodnotím bakalářskou práci studenta Arnošta Ondrušky známkou B (velmi dobře) s výsledným počtem bodů 83 a doporučuji k obhajobě.
Student ve své bakalářské práci předkládá popis návrhu programovatelného relé. Textová část je rozdělena do tří kapitol. Nejprve autor seznamuje čtenáře se stávajícím stavem a rešerší vybraných programovatelných automatů, poté popisuje návrh samotného zařízení s následným popisem testovacího pracoviště. Z hlediska množství informací, bych hodnotil úvodní, tedy teoretickou část jako velmi zdařilou s vyváženým množstvím informací. Potřebné technologie a metody jsou poměrně dobře a proporcionálně popsány. Ne tak další část textu. Návrh celého zařízení je popsán velmi lakonicky, někdy i nepřesně, s omezeným množstvím vzorců, do kterých jsou často dosazovány vstupní hodnoty, které nejsou v textu popsány či odůvodněny. Popřípadě jsou počítány v obráceném pořadí. Např. do vzorce 2.1 je nejprve dosazena hodnota vstupního proudu optocoupleru, aniž bychom byli seznámeni s výstupním proudem, popř. parametrem CTR. Nebo tranzistor jako spínač ve vzorci 2.4 nejprve počítá s proudem do báze – ten je opět stanoven, aniž bychom v tuto chvíli znali zesilovací činitel, výstupní proud, popř. činitel plnění. Zbývající části návrhu nejsou výpočty opatřeny vůbec. Poslední část práce věnovaná zapojení pracoviště a testování, pouze tuto skutečnost oznamuje, aniž by byly předloženy nějaké výsledky testování, ověřovací provoz, popř. jakákoliv výstupní data. Z gramatického hlediska je práce na velmi dobré úrovni, obsahující malé množství překlepů, popř. nesprávných formulací. To ale nekazí výsledný dojem. Při čtení práce si nelze nevšimnout, že semestrální část práce je poměrně kvalitně popsána (7,5 normostran) zatímco navazující, praktické části (4,4 + 2,2 normostran) se nedostalo potřebné porce úsilí, jaké by si zasloužila. Věřím, že samotný návrh předloženého zařízení byl náročný a zřejmě i funkční, textová část práce tomu bohužel proporcionálně neodpovídá.
eVSKP id 160220