Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Žídek, Jan

Studentka si vybrala téma vrstvení nanotextilií s pomocí hydrogelů a systému řízeného uvolňování. Z pohledu školitele studentka splnila všechny stanovené cíle práce. Studentka měla zájem o problematiku a strávila zpracováním tématu nadprůměrný čas. Během práce projevila schopnost samostatného myšlení a aktivního přístupu k řešení problémů. Práci pravidelně a systematicky konzultovala se školitelem. Jednotlivé připomínky a doporučení školitele zapracovávala. Tématu velmi dobře porozuměla a dokázala identifikovat a správně definovat jeho hlavní aspekty. Při řešení se zaměřila na klíčové problémy, které vhodně analyzovala a zpracovala s ohledem na cíle práce. Prezentace a rozsah výsledků v této práci odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Z kritických připomínek bych vypíchnul trochu nejistý přístup, kdy každý detail nejprve podrobně diskutovala se školitelem. Včetně detailů, které by mohla rozhodnout samostatně. Prezentace a rozsah výsledků v této práci odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využívání konzultací při řešení práce	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Studentka Naja Metaj se ve své bakalářské práci věnovala přípravě a charakterizaci vrstvených hydrogelových materiálů založených na kombinaci netkané textilie z polyvinylalkoholu (resp. polyvinylbutyralu) a hydrogelové vrstvy na bázi želatiny, případně alginátu síťovaného vápenatými ionty. Práce zahrnovala optimalizaci přípravy těchto vícevrstvých struktur a následnou charakterizaci materiálů obsahujících 1–16 vrstev. Ty byly hodnoceny z hlediska morfologie (optická mikroskopie, SEM), mechanických vlastností (reologie) a transportních charakteristik, konkrétně prostřednictvím uvolňování modelových barviv (methylenová modř a indigokarmín). Tematicky se jedná o aktuální oblast výzkumu, která zapadá do odborného zaměření pracoviště i do studijního programu studentky. Struktura práce o rozsahu 56 stran je formálně správná a přehledně členěná na jednotlivé části: úvod (1 strana), teoretická část včetně rešerše (13 stran), experimentální část (6 stran), výsledky a diskuse (19 stran) a závěr (1 strana). V teoretické části bych si dovolil upozornit na příliš vysokou detailnost v některých pasážích (např. klasifikace hydrogelů – kapitola 2.2, řízené uvolňování léčiv – kapitoly 2.7 a 2.8), případně na kapitoly, jejichž relevanci k tématu nelze snadno doložit (např. elektrospinové materiály – kapitola 2.4). Studentka při psaní práce využila celkem 50 odborných zdrojů, které správně cituje dle normy ČSN ISO-690. Tento počet je pro bakalářskou práci zcela adekvátní. Z hlediska formálního a typografického je práce na dobré úrovni, nicméně nelze přehlédnout některé drobné nedostatky (více citací by mělo být uváděno v jedné společné závorce, závorky mají být psány rovným řezem písma; na str. 44-46 (Obr. 21-25) chybí popisky dat pro ztrátový úhel). Z pohledu ustálené terminologie bych upozornil na nepřesnosti ve zkratkách – v souladu s IUPAC by měla být rozlišována zkratka PVAl pro polyvinylalkohol a PVAc pro polyvinylacetát. DMA (dynamicko-mechanická analýza) jako techniku lze zařadit do reologických metod (využívá však namáhání v tlaku), přičemž výstupem jsou moduly E*, E, E, nikoliv smykové moduly G*, G, G (str. 23). Rovněž zmínka na str. 15, že methylenová modř je toxická a zároveň léčebně využívaná, působí rozporně a zasloužila by si podrobnější vysvětlení. V experimentální části studentka prezentuje postupné kroky optimalizace, morfologické a mechanické testy i pokusy zaměřené na uvolňování barviv. U některých experimentů by byl přínosný detailnější popis nebo vizuální doplnění (schéma, fotografie). Místy je popis nejednoznačný, případně není zcela jasný důvod výběru konkrétní metodiky (např. oscilační smyková reologie). Na druhou stranu je třeba ocenit systematičnost, s jakou studentka přistupovala k řešení jednotlivých úkolů. Získaná data jsou zajímavá, přehledně zpracovaná a většinou dobře interpretována. Pro větší relevanci formulovaných závěrů by místy pomohlo přidat kontext z odborné literatury (např. otázka vysoké rozpustnosti použitého PVAl, řešením by bylo využití PVAl s nižším stupněm deacetylace). V případě transportních experimentů by správné nastavení experimentu umožnilo použít některý z difúzních modelů pro kvantitativní popis uvoĺňování barviv z připravených materiálů. Závěrem lze říci, že i přes výše uvedené připomínky se jedná o kvalitně zpracovanou bakalářskou práci, která splnila stanovené cíle a přináší relevantní výsledky přínosné pro další výzkum v oblasti kompozitních hydrogelových materiálů. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji ji hodnotit známkou „velmi dobře“ (B).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	C
Splnění požadavků zadání	B
Logické členění práce	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	C
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

1) V rámci transportních experimentů studentka využívá methylenovou modř (kladně nabité barvivo) a indigokarmín (záporně nabité barvivo). Může studentka blíže vysvětlit, proč byly zvoleny právě tyto dvě látky s opačným nábojem? Jaký byl záměr této volby a jaký vliv mohl mít náboj molekul na výsledky experimentu?
2) Mohla by studentka upřesnit, jaké koncentrace barviv byly použity při transportních experimentech a při měření kalibračních křivek pomocí UV-VIS spektrofotometrie? V práci je uvedena koncentrace 1 hm.% pro methylenovou modř a 10 hm.% pro indigokarmín, přičemž na str. 26 je zmíněno 100násobné ředění v případě methylenové modři. Následně je uvedeno, že z těchto zásobních roztoků byly připraveny koncentrace v rozmezí 0–5 hm.%, což není z hlediska výchozí koncentrace a zředění zcela logické.
3) Na str. 27 je uvedeno, že při přípravě hydrogelu bylo 400 µl 3hm.% alginátového hydrogelu naneseno pomocí automatické pipety a rovnoměrně rozetřeno. Pravděpodobně se jednalo o nanesení roztoku alginátu, nicméně z textu není zřejmé, jak byl aplikován síťovací roztok chloridu vápenatého. Může to studentka vysvětlit?
4) Z práce není zcela jasné uspořádání transportních experimentů. Bylo uvolňování barviv sledováno ze všech hydrogelových vrstev do okolního prostředí (vody), nebo byla barviva umístěna v určité vrstvě (např. spodní) a penetrovala postupně přes celý vrstvený materiál?
5) Na str. 33 je zmíněna „vhodná plošná koncentrace hydrogelu a barviva“. Není však uvedeno, jak byla tato hodnota stanovena. Může to studentka vysvětlit.