JABLONSKÁ, D. Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentka Dominika Jablonská se ve své práci věnuje studiu membránového napěťového senzoru ASAP1. Po formální stránce nemám k práci výrazné připomínky. Členěné do kapitol je logické a rovněž práce s literaturou odpovídá rozsahu diplomové práce. V práci se občas vyskytují těžko čitelná a pochopitelná souvětí. Výskyt překlepů nepřesahuje povolenou míru. Výtky ovšem směřují k praktické části práce. Elektrofyziologický experiment je navržen relevantně s praktickým základem v impaktované publikaci, avšak studentka se začala prakticky seznamovat s technikou až od začátku kalendářního roku. Bohužel došlo následně k řadě kontaminací buněčných vzorků a k časově velmi náročnému osvojení techniky patch clamp došlo až v závěru semestru, poslední experimenty tak probíhali téměř před odevzdáním. Došlo tak k nedorozumění a použité fluorescenční snímky jsou nesprávně uvedeny jako naměřené namísto převzatých od vedoucího práce. Toto ovšem nic nemění na přínosu práce v podobě grafického programového rozhraní určeného k hodnocení fluorescenčních snímků. Zadání práce tak považuji za splněné a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením D/65b.
Práci považuji po formální stránce za velmi dobře zpracovanou. Rešerše je rozsáhlá, zahrnuje logicky řazené kapitoly, text výstižně popisuje studovanou problematiku. Zahrnuty jsou i aktuální experimentální studie, ve kterých jsou popisovány novodobé napěťově citlivé systémy, mezi které patří i ASAP1, jehož charakteristikami se studentka blíže zabývala. Rešerše je podložena rozsáhlým seznamem použité literatury. Praktická část je naproti tomu velmi stručná. Spolu s grafickými úseky dosahuje rozsahu nepřevyšuje celkem 10 stran. Malý rozsah se projevuje na stručnosti popisu přípravy experimentů, je zde stručně představeno grafické prostředí programového vybavení vyhotoveného v Matlabu za účelem vyobrazení naměřených hodnot spolu s křivkou závislosti naměřených změn intenzity fluorescence na hodnotách membránového napětí; dále tato část obsahuje prezentované výsledky s krátkým rozborem a diskusí. Představený postup a realizované řešení zpracování výsledků u praktických experimentů je velice primitivní a odpovídá spíše odborné úrovni bakalářské práce. U měřených objektů je možné pozorovat vysokou variabilitu intenzity jasu fluorescence v prostoru buňky a vzniklými oblastmi s hodnotami mimo dynamický rozsah snímače, které při představeném postupu mohou způsobovat vážnou chybu v analýze objektů. I přes tento fakt je vytvořena pouze jednoduchá maska a změny jasu jsou získány nejčastěji průměrováním hodnot pixelů v oblasti celé buňky. Jakékoli lokální změny, které by přesněji odpovídaly skutečné prověřované závislosti, nebyly blíže zkoumány. Studentka se také nijak nezabývá charakteristikami snímacího zařízení a použitými mikroskopickými technikami (např. vlivem optického zvětšení nebo rozlišením a citlivosti snímače) a jejich vlivem na kvalitu získaných snímků. Samotná experimentální část je velmi malého rozsahu. Výsledná analýza závislosti jasu fluorescence sondy na membránovém napětí byla provedena jen pro celkem tři buňky, výsledky působí jen jako ukázkové příklady. U získaných křivek mi zcela chybí hodnocení úrovně linearity závislosti. I přes menší rozsah praktické části považuji zadání za splněné a práci hodnotím celkově 66 body.
eVSKP id 102356