HOLÍK, A. Bioelektronické zařízení pro studium iontových procesů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Vala, Martin

Student Adam Holík se ve své bakalářské práci věnoval výzkumu organických elektrochemických tranzistorů (OECT), které představují slibnou technologii zejména pro medicínské aplikace. V průběhu řešení projevil schopnost samostatné práce a v některých obdobích přistupoval k úkolům s výrazným zaujetím. Nicméně jeho pracovní nasazení nebylo po celou dobu rovnoměrné, což vedlo ke zdržení v některých fázích. Tento kolísavý přístup se promítl do výsledné podoby práce, zejména v omezeném rozsahu diskuse a méně přesvědčivé interpretaci dosažených dat. Omezený čas na závěrečné zhodnocení byl z velké části důsledkem nevhodného rozvržení pracovního tempa. Pozitivně však hodnotím skutečnost, že student dokázal zkonstruovat funkční zařízení založené na OECT, vhodné pro sledování výměny iontů mezi organickým polovodičem a elektrolytem. Současně vytvořil základní metodiku tohoto typu měření. Kvůli časovým limitům již nebylo možné metodiku dále rozpracovat a ověřit v širším kontextu. Celkově lze konstatovat, že student zvládl základní požadavky spojené s vypracováním bakalářské práce, i když s určitou rezervou v oblasti plánování práce a hlubší analýzy výsledků. Odevzdaná práce odpovídá nárokům kladeným na bakalářský stupeň studia, byť s výhradami k její komplexnosti a systematičnosti. S ohledem na výše uvedené výtky hodnotím práci studenta Adama Holíka stupněm C.

Posudek oponenta

Tumová, Šárka

Předkládaná bakalářská práce studenta Adama Holíka se věnuje vývoji a charakterizaci bioelektronické platformy, která by měla umožnit detekci minimálních změn koncentrace draselných iontů v elektrolytu a to pomocí kombinované elektrické a optické detekce. Teoretická práce se věnuje představení elektrochemických tranzistorů včetně principu jejich fungování se zaměřením na výměnu elektronů a iontů. V experimentální části je pak popisována příprava organického elektrochemického tranzistoru, včetně optimalizace jeho jednotlivých částí a jednotlivých kroků jejich přípravy. Na závěr je připravený optimalizovaný tranzistor charakterizován z hlediska elektrických vlastností a schopnosti optické detekce iontů a je prokázáno, že toto zařízení umožňuje kombinovanou detekci výměny draselných iontů. Teoretická část práce je logicky členěna do vhodných kapitol. Méně šťastné bylo uspořádání experimentální a výsledkové části, kde spousta informací a obrázků potřebných pro kompletní pochopení experimentální části je uvedeno až o několik stránek dále ve výsledkové části, což snižuje srozumitelnost práce. Bylo by vhodné přidat krátkou kapitolu shrnující celkový postup přípravy OECT včetně ukázky jednotlivých komponent předtím, než se začnou diskutovat jednotlivé kroky. Výsledky jsou vhodně reprezentovány pomocí fotografií, grafů a tabulek. Chybí zde lepší popis obrázků, např. v případě obrázku 8, který zobrazuje připravené osvitové masky nejsou masky popsány a vzájemně rozlišeny, přestože je v textu uvedeno, že bylo navrženo více typů osvitových masek lišících se geometrií aktivního kanálu. Velikost obrázků, případně i samotného textu v obrázcích, je špatně volen, v některých případech je nepřiměřeně velký (obr. 14, 19), jinde je text či celý graf nečitelný (obr. 13, 17, 18). V obrázku 20 jsou nevhodně zvoleny barvy, obrázek je proto nepřehledný. Výsledková část práce je psaná spíše formou příběhu než odborného textu, nicméně vzhledem k povaze práce není tato forma rušivá. Styl psaní této části ovšem není jednotný (str 20 „…laserem vyřežeme dané části…“, str 21 “… se na substrát napaří vrstva chromu…“, str 23 „…Pro druhý cyklus jsem využil…“) a místy odpovídá spíše laboratornímu protokolu. Výsledková část je z velké většiny věnována spíše popisu postupu či dokonce teorii (např kapitola 4.3), výsledky jsou diskutovány jen omezeně a to spíše formou uvedení nejlepší varianty bez dalšího zdůvodnění a porovnání s dalšími variantami (kapitola 4.2). V práci bylo využito celkem 23 zdrojů, bohužel některé citace včetně doslovného překladu jsou převzaté z wikipedie (např. citace 18). Citace nemají jednotnou formu a v textu pak chybí křížové odkazy na literaturu. V práci se vyskytuje řada gramatických chyb a překlepů, občas je vynechaná mezera, čárka (str 12, 17) či tečka (str 12, 22), symboly veličin a latinské názvy občas nejsou uvedené v kurzívě (str 12, 17, 18) nebo chybí horní či spodní index (str 24). Mezi hodnotou a jednotku není vložená nedělitelná mezera, v práci je pak špatně volená dlouhá pomlčka. Pro označení napětí se v práci používá symbol U i V. V textu jsou opakovaně vysvětlovány zkratky (OECT 9x, ppy 2x na jednom řádku, PEDOT:PSS 4x, S a D opakovaně v rámci 1 odstavce), jiné zkratky naopak nejsou vysvětleny vůbec (SBFI str 17) nebo jen anglickým plným názvem (např. str 16 zkratky HOMO, LUMO). Obrázky jsou umístěné do odstavců, což znesnadňuje orientaci v textu, křížové odkazy na obrázky často chybí (např. kapitola 2.2), pokud jsou uvedeny, tak nejsou skloňovány. Přestože předkládaná bakalářská práce obsahuje značné formální i odborné nedostatky, je potřeba vyzdvihnout praktickou stránku práce, kdy je patrné, že pro její vypracování bylo potřeba provést řadu optimalizačních kroků a vyřešit řadu neočekávaných komplikací. Ráda bych vyzdvihla, že si student poradil s takto náročným úkolem a byl schopen naplnit všechny zadané cíle. Práce splňuje všechny požadavky, doporučuji ji tedy k obhajobě a hodnotím stupněm dobře /C.

eVSKP id 162198