ONDROUŠEK, V. Historie a současnost radionavigačních zařízení a jejich využití při letu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Bakalářská práce splňuje požadavky zadání. V omezeném rozsahu textu BP autor stručně rekapituloval funkci používaných leteckých navigačních zařízení, tendence jejich dalšího využití a způsoby, kterými budou v budoucnosti nahrazovány. Výstižně popsal jejich historický vývoj. Uvedl příklady jejich využívání v minulosti a současnosti. Ukázal příklady jejich využívání ve vybraných desetiletích. Navrhl průběh a postup provedení letu s jejich využitím v současné době. Vytvořil cílenou studijní pomůcku, která umožní dalším studentům - pilotům i technikům - získat základní přehled o vývoji a současných možnostech využití klasické i moderní letecké navigační techniky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce je rozdělena do pěti základních částí, ve kterých se autor věnuje vymezení zaměření práce, charakteristice současně používaných navigačních zařízení, potřebám letectví v ČR, aktuálnímu stavu konvenčních radionavigačních trendů v Evropě, přehledu vývoje LNZ a příkladům jejich využití pro zadané letové akce v jednotlivých letech. Na úvod je nutno konstatovat, že samotné názvy některých kapitol, ne zcela jednoznačně definují jejich samotný obsah, případně s ním ne zcela korespondují (jedná se zejména o kap.1 Aktuální status a charakteristika současně používaných navigačních zařízení, kap.3 Aktuální stav konvenční radionavigační radionavigačních trendů v Evropě a kap.4 Přehled vývoje LNZ). V 1. kapitole autor popisuje systémy NDB, VOR, DME, TACAN a ILS. Tento výčet LNZ - současně používaných, není evidentně úplný, nicméně autor blíže nespecifikuje důvod takovéhoto výběru. Přestože se autor v úvodu této kapitoly zmiňuje i o "satelitní navigaci", tak rovněž žádný z těchto systémů v této kapitole nepopisuje. Druhá kapitola je zaměřena na využití jednotlivých typů LNZ v ČR, kde autor uvádí systémy VOR, ILS, DME, NDB, RNP a v obecné rovině zmiňuje i satelitní systémy. Osobně mi není jasné řazení jednotlivých LNZ, odlišné od řazení v kap.1 a doplnění této skupiny o RNP. Tato kapitola je doplněna o obrázek 2.1, ovšem bez uvedení odkazu na něj v textu. Název kap.3 "Aktuální stav konvenční radionavigačních trendů v Evropě", je poněkud zavádějící, jelikož v úvodním odstavci autor konstatuje, že s konvenčními systémy se v budoucnou nejspíše nepočítá a pak se již věnuje pouze GNSS v Evropě (EGNOS, Galileo). V kapitole 4 autor uvádí "přehled vývoje navigačních zařízení", opět pouze některých LNZ, bez bližšího zdůvodnění výběru těchto prostředků. Jednotlivé podkapitoly jsou pojmenovány podle jednotlivých LNZ, krom podkapitoly 4.1.2 nazvané "Alternativa ILS", věnující se systému MLS, což působí poněkud nelogicky. Navíc popis jednotlivých podkapitol (LNZ), není řazen chronologicky, což může být pro čtenáře matoucí. Kapitola 5 je pak věnována třem modelovým letům, plánovaným s ohledem na dostupnost jednotlivých LNZ v čase. Dva lety jsou plánovány pouze jako simulované (v letech 1938 a 1968), třetí je pak prezentován jako reálný let v podmínkách roku 2024. V závěru je pak uvedena (ne zcela logicky) velmi stručná podkapitola "využití LNZ pro teoretickou přípravu pilotů ATPL". V závěru pak autor hodnotí obsah a výsledek práce, zejména ve vztahu k možnému využití jako studijního materiálu pro výuku pilotů. Což by, vzhledem k informační hodnotě jednotlivých částí BP bylo žádoucí, nicméně s ohledem na výše uvedené výhrady, by toto použití muselo být realizováno s velkou ostražitostí ze strany potencionálního čtenáře. Z formálního hlediska lze autorovi vytknout pravopisné a stylistické nedostatky (shoda podmětu s přísudkem), případně zhoršenou čitelnost grafických příloh (obrázků) způsobenou jejich zvolenou menší velikostí, nesprávné nebo chybné uvádění významu některých zkratek (včetně záměny anglických a českých významů), v některých případech nad míru časté užití cizích výrazů na úkor srozumitelnosti textu (např. signifikantní vývoj, kredibilita letecké dopravy apod.), chybné číslování obrázků (např. za obr.5.2 následuje obr. 5.5), na které se samotný text přímo neodkazuje a v neposlední řadě chybějící přílohu B. Přes výše uvedené výhrady práce celkově splnila požadavky zadání a je možné ji doporučit k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | E | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 158702