ZÁBOJ, J. Kalibrace snímačů teplot [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.
Obsahem práce je Kalibrace snímačů teplot. Text má 40 stran textu a jednu přílohu. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text. Práce obsahuje všechny povinné části. Student pracoval samostatně a práci se snažil i konzultovat. Student k práci využil zejména českou literaturu a internetové zdroje. Lze ocenit, že student navštívil firmu Barum Continental, kde se seznámil s tím, jak v této firmě se zajišťuje kalibrace snímačů teplot. Toto student doložil kalibračním protokolem, který je v příloze práce. Práce obsahuje stručné seznámení s technikou používanou pro kalibraci teplotních snímačů. Praktickou zkušenost s kalibrací získal student kalibrací 3 kusů termočlánků, kterou samostatně provedl a vyhodnotil. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnil základní podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehled kalibračních metod pro snímače teploty s elektrickým výstupem. V úvodu práce uvádí student stručný přehled principů měření teploty. U dilatačních teploměrů není uvedena žádná souvislost se snímači teploty s elektrickým výstupem. Dilatační teploměry sice lze opatřit elektrickým výstupem, ale takové uspořádání se většinou používá pro spínání nebo rozpínání elektrického obvodu a ne pro kontinuální měření teploty. Popis odporových a termoelektrických snímačů teploty je vzhledem k zaměření práce poměrně stručný. Polovodičové teploměry by si rozhodně zasloužily samostatný odstavec. Před přehledem kalibrátorů by bylo vhodné zařadit kapitolu zabývající se kalibrací teplotních čidel z hlediska cílů, metod, používaného matematického aparátu apod. Kladně hodnotím snahu o praktické provedení kalibrace tří termočlánků včetně měřícího řetězce. Jako příloha je na konci práce zařazen kalibrační list pro odporový snímač teploty vystavený Českým normalizačním institutem. Očekával bych, že bude k tomuto kalibračnímu listu uveden v textu práce nějaký komentář. Ze samotného listu totiž např. není zřejmé, co je míněno „interním kalibračním postupem“. Poznámky: Na mnoha místech bakalářské práce je místo slova etalon použito slovo etanol. První teploměry se neoznačovaly jako termosklopy ale termoskopy. V tabulkách 3.1 a 3.2 se asi nejedná o retenční, ale referenční teplotu. Domnívám se, že popisky os v grafech 3.1 až 3.3 jsou přehozené.
eVSKP id 19626