JURČÍK, P. Systémy MMS a jejich spolehlivost [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Cílem bakalářské práce byla analýza činností člověka v systému člověk - vozidlo, vytvoření modelu stromu činností, které významnou měrou ovlivňují spolehlivost daného systému a vypracování metodického postupu, který umožní hodnocení lidského selhání v systému. Student pracoval zcela samostatně a systematicky. Vzhledem k tomu, že se jedná o studenta kombinovaného studijního programu, konzultace probíhaly elektronickou formou. V průběhu řešení jsem dostávala dílčí rozpracované části bakalářské práce a měla jsem přehled, v jakém stavu je řešení úkolů. Student si dobře rozvrhl časový plán, nedostal se do časové tísně a práci odevzdal před termínem. Kladně hodnotím zejména úroveň literární rešerše. Student prošel řadu cizojazyčných zdrojů a dokázal se dobře zorientovat v problematice hodnocení lidského činitele v systémech člověk - stroj. Vypracoval bakalářskou práci, o kterou má zájem Výzkumný ústav bezpečnosti práce v Praze.

Posudek oponenta

Skřehot, Petr

Náročnost zadání po stránce odborné a časové: Zadání práce a specifikace požadavků na obsahovou stránku práce je relevantní a odpovídá běžným zvyklostem pro bakalářské práce tohoto typu. Splnění zadání: Práce odpovídá zadání a z odborného pohledu se od něj výrazněji neodchyluje. Správnost zvolené koncepce, struktura práce, návaznost jednotlivých částí práce a úplnost uvedených informací: Práce sleduje praktický a smysluplný cíl. Snahou je předložit úvod do problematiky spolehlivosti člověka v systému člověk-stroj a prezentovat současnou úroveň poznání v oboru kognitivní ergonomie, konkrétně v oblasti spolehlivosti lidského faktoru při ovládání vozidel. Nedílnou součástí práce je také pojednání o způsobech kvantifikace chybování člověka a prezentace hlavních používaných. Postup, který byl pro vypracování práce zvolen i struktura práce samotné jsou logické a jednotlivé části BP na sebe dobře navazují. Jednotlivé hlavní kapitoly mají přiměřený rozsah - teorii je věnováno 25 stran a praktické části pak 17 stran. Uvedené informace jsou věcně správné a použité formulace a termíny odpovídají zvyklostem a pravidlům užívaným v oboru spolehlivosti lidského činitele. Charakteristika výběru a využití studijních pramenů: Práce čerpá z celkem 15 zdrojů, jež lze shledávat za relevantní k řešenému tématu. Zvláště lze ocenit využití prací B. Kirwana a také to, že oproti jiným BP autor nečerpal z žádných "nevěrohodných" internetových stránek. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování): K jazykové stránce nemá oponent připomínky. Posouzení znalostí bakaláře v příslušné problematice, autentičnosti práce a množství převzatých informací: Práce je postavena na využití znalostí načerpaných studiem odborných pramenů nad rámec uvedených citací. Je zjevné, že autor se v dané problematice již poměrně dobře orientuje a je schopen načerpané informace dobře využít i v praktické rovině. Uváděné skutečnosti, jejich interpretace i použité slovní obraty dokazují, že student práci se školitelem řádně konzultoval, což je jistě z hlediska jeho dalšího studia a osvojení si dobrých způsobů odborné práce pozitivní. Úroveň teoretické části BP také ukazuje, že student umí s odbornými zdroji pracovat a vytěžit z nich potřebné údaje. Předloženou bakalářskou práci tak lze v tomto ohledu hodnotit jako nadprůměrnou. Jiné poznatky a kritické připomínky oponenta: K práci je možno vznést několik relativně drobných připomínek. Ačkoli v praktické části práce často uvádí konkrétní faktory ovlivňující spolehlivost řidiče, v kapitole 3.2 je PSF (PIF) věnován jen velmi malý prostor. Kap. 6.1 až 6.3 by bylo možné zpracovat do větších detailů. Není uvedena citace u výčtu druhů lidských chyb (viz str. 16) - výčet vychází z modelu SRK. Autor v oddíle 4 nevhodně zaměňuje pojmy metoda a technika. V kapitole 5.2.2 autor opomněl uvést ve výčtu faktorů ovlivňujících spolehlivost LČ při řízení vozidla také faktory kognitivní a behaviorální vycházející ze znalostí, zkušeností a dovedností řidiče. V kapitole 6.2 autor nebere v úvahu jízdu v noci, kdy je zhoršená viditelnost, může docházet k oslňování řidiče protijedoucími vozidly a také nelze opomenout snížení pozornosti vlivem únavy (např. okolo 4h ranní je mentální výkon člověka na nejnižší úrovni). Celkové hodnocení bakalářské práce: Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkovým počtem bodů 90 a klasifikačním stupněm A, tj. výborně. Poznámka oponenta: S ohledem na značnou aktuálnost zmíněné problematiky a jejímu celospolečenskému významu doporučuji v jejím řešení dále pokračovat.

eVSKP id 21485