MUDROCH, A. Automatizace měřicí tratě pro testování regulačních a zavíracích ventilů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem bakálářské práce bylo vytvořit aplikaci pro automatizaci měřící tratě v prostředí LabVIEW. Zadání navazovalo na semestrální projekty. Sudent soustavně a svědomitě pracoval na zadané práci. Pravidelně využíval možnost konzultací při tvorbě aplikace, ale i při zpracování dokumentace, kde bych ocenil více samostatnosti. Student projevil schopnost z velké části samostatně nastudovat programování aplikací v prostředí LabVIEW a během práce na BP viditelně zlepšil své vědomosti. Aplikace nebyla prakticky ověřena na reálné zkušební trati, protože zadavatel práce (firma Honeywell) nestihl trať sestavit před dokončením BP. Přístup studenta k řešení problému svědčí o bakalářských schopnostech.
Hlavním úkolem studenta bylo nastudovat problematiku zátěžového testování vodovodních ventilů, definovat parametry zkušebního systému s využitím hardware National Instruments a navrhnout a realizovat aplikaci v prostředí LabVIEW pro automatizované testování těchto ventilů. Ověření vytvořené aplikace mělo proběhnout na simulovaných i reálných datech včetně diskuse vhodnosti zvoleného řešení a případných návrhů pro budoucí úpravy. Zadaní je možné považovat po stránce odborné i časové za středně náročné, předpokládá dobrou znalost vývoje aplikace v prostředí LabVIEW a schopnost samostatně navrhnout komplexní testovací systém včetně dokumentace. Testovací systém byl navrhován pro zadavatele práce, firmu Honeywell, kde také měla proběhnout finální hardwarová i softwarová realizace. Je možné konstatovat, že zadání bylo z převážné části splněno. Jak student v práci uvádí, některé body zadání byly v průběhu řešení zadavatelem práce modifikovány a některé byly redukovány. Například původní předpoklad zátěžového testování byl modifikován na ověřování charakteristik testovaných ventilů a dále ověření vytvořené aplikace na reálných datech ze sestavené zkušební trati bylo vypuštěno z důvodu nepřipravenosti zkušební trati u zadavatele. A nemohla tedy proběhnout ani případná diskuse zvoleného řešení při praktickém nasazení vytvořeného software. Lze předpokládat, že tyto okolnosti nemohl student svým jednáním ovlivnit. Ale i přesto se podařilo vytvořit aplikaci, která splňuje hlavní požadavky zadání a byla otestována na umělých vstupních datech předpokládaných v reálném procesu. Způsob jakým student přistoupil k problému praktického ověření vytvořené aplikace je správný a hodnotím jej kladně. Dává potenciálnímu uživateli určitou záruku, že vytvořená aplikace bude funkční i na reálném systému. Samotná implementace aplikace pro ovládání testovací trati je zpracována relativně kvalitně a přiložený zdrojový kód je rozsáhlý. Výtku bych měl k použitému principu přenosu dat a událostí mezi oddělenou měřicí a vizualizační částí programu, kde je přenos zajišťován pomocí velkého počtu globálních proměnných. Student sice uvádí jako výhodu možnost paralelního běhu těchto dvou částí programu, ale toto by bylo možné vyřešit i přehlednějšími a elegantnějšími prostředky v rámci jedné aplikace. Textový dokument obsahuje 46 stran a cituje 30 literárních pramenů. Některé literární zdroje ovšem nejsou dostatečně relevantní (Wikipedia, HW server). Bylo by vhodné alespoň pořadím oddělit odbornou literaturu od katalogových listů a firemní dokumentace. První část práce je teoretická a věnuje se problematice testování ventilů. Její rozsah na celkem čtyřech stranách je značně nevyvážený v porovnání s navazující převážně praktickou částí (na přibližně 40 stranách), kde student již popisuje konkrétní navržené řešení testovací tratě a softwarový návrh aplikace. Úvodní část práce by mohla být založena na rozsáhlejší literární rešerši, ale vzhledem k hlavnímu cílu práce je možné ji považovat za uspokojivou. Zmíněná druhá, praktická, část práce je již výhradně vlastní prací studenta a dopodrobna popisuje koncepci a strukturu vytvořené aplikace včetně výsledků provedených simulovaných testů. Práce je napsána ve slovenštině a po formální stránce je na dobré úrovni s malým množstvím překlepů. Gramatické chyby ale nejsem schopen posoudit. Po grafické stránce je práce také na velmi dobré úrovni, text je vhodně doplněn blokovými a vývojovými diagramy zejména v části návrhu počítačové aplikace. Seznam literatury a její citace v textu odpovídají normě. I přes výše uvedené výtky a neúplnému splnění zadání, které ale nebylo chybou studenta, lze konstatovat, že předložená bakalářská práce prokazuje schopnost studenta pracovat na samostatném úkolu a rozsahem i obsahem splňuje požadavky na bakalářskou práci. Doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 73378