BOBALÍK, L. Využití senzorů MEMS pro lokální určení polohy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Bc. Lukáš Bobalík přistupoval k řešení diplomové práce svědomitě a zodpověďně. Pravidelně docházel na konzultace a dílčí úkoly řešil samostatně. Oproti původnímu plánu přistoupil student v průběhu řešení projektu k detailnějšímu rozboru matematického problému zpracování naměřených dat na úkor samotné implementace, což ale nebylo na úkor samotné práce. Po formální stránce byla práce zpracována na průměrné úrovni. Student používal při psaní neobratná slovní spojení a zbytečně mnoho převzatých anglických výrazů, které bylo možno přepsat do češtiny. Přestože zadání práce bylo splněno, některé body (především implementace všech rutin do vytvořeného přípravku, nebo zvětšení přesnosti měření) mohly být lépe zpracovány. Z těchto důvodů hodnotím tuto práci 88 body.
Student Bc. Lukáš Bobalík vypracoval diplomovou práci na téma Využití senzorů MEMS pro lokální určení polohy. Práci napsanou na 37 stranách rozdělil do sedmi kapitol včetně úvodu a závěru. První čtyři kapitoly se věnují teoretickému úvodu. První kapitola popisuje základní rozdělení inerciálních navigačních systémů. V této kapitole student nevhodně a nadměrně používá anglická slova v česky psané práci. Jako příklad uvádím slovo „gimbal“, ke kterému existuje český výraz „závěsné uložení“. Druhá kapitola se velmi stručně zabývá fyzikálním a matematickým řešením problému. Matematická část zpracování signálu by si jistě zasloužila širší záběr. Třetí kapitola obsahuje stručný výčet typů MEMS akcelerometrů a jednoho gyroskopu. Ve čtvrté kapitole student rozvádí dvě komunikační sběrnice, které použil ve své práci. Za zbytečně dlouhý považuji rozbor sběrnice USB na 4 stranách a jako zcela nadbytečný obrázek 14 všeobecně známého USB konektoru. V kapitole 5 je rozebrán praktický návrh a realizace zařízení a to jak po elektrické tak po programové stránce. Student uvádí, že při výběru mikrokontoléru byl brán ohled na rychlost zpracování dat, avšak všechny náročné výpočtové operace s daty provádí v programu v PC. Dále v práci uvádí, že v experimentální části použil manuální periodický pohyb (viz. obr. 23), ale není zřejmé, o jaký pohyb se jednalo. V práci také chybí fotografie výsledného zařízení. Formální stránce lze také vytknout nevhodné použití popisu os v grafech na obrázcích 22 a 23, které jsou špatně čitelné a mezeru před čárkou na straně 42. Vzhledem k uvedenému hodnotím práci stupněm C (78b) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 74289