JIŘÍČEK, M. Problematika NVH u testování vozidel na válcovém dynamometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Řehák, Kamil

Bakalářská práce pana Jiříčka je zpracována na tématiku válcových dynamometrů se zaměřením na NVH problematiku. Student i přes prodloužení studia na práci začal pracovat až na konci února, což negativně ovlivnilo celý proces (od množství zdrojů až po rozsah práce, předané informace či úroveň textové části). Po méně aktivním začátku zpracování student v závěrečných týdnech doplnil potřebné kapitoly a do dané problematiky se mu podařilo proniknout alespoň na základní úrovni. Vzhledem ke zpracování v časové tísni nebylo možné prodiskutovat zpracování některých kapitol či jejich vzájemnou provázanost, aby na sebe logicky navazovaly. Zatímco některé kapitoly, které se dané tématiky dotýkají okrajově, jsou zpracovány na více stran, než by bylo nutné a současně doplněny o obrázky, klíčová kapitola je zpracována na 6 stranách, přičemž tvoří úvodní vhled do problematiky. Postrádám zde zaměření se na možná řešení jednotlivých problémů (tato kapitola byla doplněna krátce před odevzdáním a nebylo možné její rozsah konzultovat). I přes výše zmíněné výtky student v rámci bakalářské práce splnil požadované cíle, je však nutné podotknout, že některé cíle by bylo vhodné detailněji rozpracovat. Jednotlivé výtky jsou zohledněny v jednotlivých hodnoceních, přičemž celkově práci hodnotím stupněm D a práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Bakalářská práce pana Jiříčka se zabývá NVH problematikou u testování vozidel na válcovém dynamometru. Jedná se o rešeršní práci, přičemž předmětná část je obsažena na 24 stranách. V úvodní části se student věnuje válcovým dynamometrům, kde jsou rozebrány i možné typy brzdných systémů. Následně je věnována pozornost hluku a vibracím, přičemž vzhledem k zaměření práce je možné konstatovat, že by tuto kapitolu bylo vhodné zpracovat více detailněji, doplnit například o rozbor mechanismu vzniku vibrací a hluku při kontaktu pneumatiky s podložkou. Další kapitola se zabývá měřením hluku a vibrací, zde bych opět doporučil věnovat část práce měřicímu řetězci, snímačům (tyto oblasti zde zcela chybí); a až poté se věnovat realizaci experimentu na silnici či speciálním okruhu. Dané oblasti testování bezesporu k celé problematice patří, avšak v práci postrádám právě jejich provázání k dané tématice. Kapitola 4 je již věnována testování na válcovém dynamometru, v rámci níž jsou již uvedeny jednotlivé informace, postrádám zde však logičnost řazení jednotlivých podkapitol. Doporučil bych začít od zdrojů hluku přes přenosové vesty až ke stanovení odezvy jednotlivých veličin na konkrétních místech. V práci postrádám kritické zhodnocení, či možnosti řešení jednotlivých problémů, které se při měření vyskytují. Práce tak tvoří základní vhled do dané problematiky, nepříliš vhodně zvolena logičnost uspořádání bohužel negativně ovlivňuje objektivitu předané informace. I přes výše zmíněné výtky lze konstatovat, že student shromáždil informace k dané tématice, avšak odpovědi na jednotlivé cíle si již čtenář musí nalézt sám. Z tohoto důvodu dávám tyto cíle jako doplňující otázky. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 154015