POLÁČEK, M. Integrace systému rozšířené reality do testbedu Průmysl 4.0 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
V rámci své práce student realizoval systém pro zpřístupnění konceptu rozšířené reality v projektu testbedu inteligentní továrny. V teoretické části práce autor popisuje základní pojmy z oblasti virtuální reality ve spojení s tématem Průmyslu 4.0. dále se pak zabývá průzkumem několika vývojových platforem a dalších vývojových nástrojů , které by bylo potenciálně možné využít v práci. Praktická stránka práce pak popisuje postup implementace aplikace, a to od definování požadavků až po konečné testování. Po odborné stránce je práce na velmi dobré úrovni. Přestože téma práce vybízí k očekávání velkého množství matematiky v práci, student se možnosti implementovat ručně některé z existujících algoritmů elegantně vyhnul implementací ověřeného engine. Tuto kličku shledávám velice užitečnou, neboť umožnila vyvinout i v relativně krátkém čase komplexní a plně fungující produkt. Jedná se přesně o způsob práce, který je v dnešní době velmi důležitý a ceněný. Po formální stránce hodnotím práci jako velmi kvalitní. Důležité výsledky vlastní práce jsou prezentovány jasně a přehledně. Student při práci využíval v hojné míře literaturu, a to jak při kompletaci teoretické části práce, tak i během praktické realizace. Student pracoval samostatně, s nezbytnými konzultacemi. Výsledek práce je plně funkční, robustní a použitelná v komplexním projektu. Proto hodnotím práci známkou A.
Cílem posuzované diplomové práce bylo vytvoření aplikace rozšířené reality pro testbed automatického barmana. Zadané téma se dá zařadit do kategorie středně náročných a zároveň velmi zajímavých s ohledem na potenciál příjemně stráveného času při testování takto zajímavého stroje. Předložený dokument má se všemi náležitostmi celkem 83 stran, je psán v logickém sledu. Pro realizaci byl použit engine Unity a ARCore, což vycházelo z logického vývoje a závěru kapitoly 4, kde se student věnuje posouzení možných vývojových platforem. Zde bych uvítal rozsáhlejší analýzu, neboť prostý popis tří platforem vždy na jeden odstavec nemůže nastínit výhody a možnosti jednotlivých nástrojů. Nicméně z textu je zřejmé, že ARCore bylo zvoleno po dohodě se školitelem. Obdobně méně obsáhlý je také popis dalších nástrojů v kapitole 6. Od sedmé kapitoly se diplomat věnuje popisu implementace a samotného rozhraní aplikace. Nejzajímavější 10 až 12. kapitola, kde by se student mohl pochlubit reálnými výsledky a kde by mohla být popsána spolehlivost trasování a finální umístění virtuálního modelu do reálné scény, je vyloženě strohá. Rád bych si ověřil funkčnost celého řešení, ale k DP nebyly dodány přílohy, zdrojové soubory ani instalační balíčky. Jediný příklad je na obrázku 12-3. Toto je obrovské mínus a diplomant by měl během obhajoby prezentovat alespoň na několika scénách nebo na videozáznamu, jak se daří umístit virtuální model do reálné scény. Chválím jazykovou obratnost diplomanta, kdy v celé diplomové práci věnující se automatickému barmanovi primárně určeného na přípravu alkoholických nápojů, dokáže zmínit slovo alkohol jen jedinkrát. Všechny body zadání byly splněny a spornou funkčnost diplomant zajisté předvede v rámci obhajoby. Diplomant prokázal inženýrské schopnosti, proto práci doporučuji s výše popsanými výtkami k obhajobě s hodnocením C (75 b).
eVSKP id 127089