LORENC, M. Řízení dopravníkového systému pro zkušebnu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Úkolem pana Michala Lorence bylo navrhnout koncepci řídícího software pro řízení dopravníkového systému ve zkušebně elektromotorů, vytvořit řídící software pro PLC ve vývojovém prostředí Tia portl, řídící software odladit přímo na dopravníkovém systému ve zkušebně elektromotorů a zhodnotit dosažené výsledky. Zadání bakalářské práce navazovalo na předchozí semestrální práci. Náročnost zadání lze považovat za průměrnou. Jedná se sice pouze o tvorbu programového vybavení pro PLC, ale software musel být odladěn v průmyslovém prostředí a upravován dle požadavků zákazníka. Průvodní zpráva obsahuje 40 stran a je členěna do 8 kapitol. Autor v práci popsal řízenou technologii, požadavky zákazníka, použitá čidla i akční členy, uvedl základní informace o PLC firmy Siemens a vývojovém prostředí Tia Portal i komponenty řízené technologie. Tato část práce je převzata z literatury. Dále již následuje popis návrhu, implementace a odladění řídícího programu, zhodnocení dosažených výsledků a návrh na další vylepšení řízení dopravníkového systému. Panu Lorencovi se podařilo vytvořit a odladit fungující program pro PLC na řízení dopravníkového systému ve zkušebně elektromotorů, který byl nasazen v průmyslovém podniku. Vzhledem k čistě praktickému tématu práce pan Lorenc používal jako literaturu převážně firemní dokumentaci k PLC a internetové zdroje. Student při dopracování práce přistupoval k zadanému úkolu zodpovědně a iniciativně. Pravidelně mě informoval o postupu prací. Problémy měl s logickou stavbou textu a technickým vyjadřováním. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jako vedoucí hodnotím práci pana Michala Lorence známkou C/70 bodů.
Téma bakalářské práce pana Michala Lorence je „Řízení dopravníkového systému pro zkušebnu“. Jedná se o dopravníkový systém pro přepravu palet s motory do a z diagnostické stanice. Náročnost zadání je odvislá od toho, jak řešitel zadání pojme a jakými „vychytávkami“ dopravníkovou linku „vyšperkuje“. V pojetí pana Lorence je zadání spíše méně náročné, ale přiměřené bakalářské práci. V prvních kapitolách prezentuje autor technologickou funkci řízeného zařízení a požadavky na jeho řízení. Tím splnil 1. bod zadání. V kapitolách 3, 4 a 5 představuje autor technické prostředky pro řízení dopravníkové linky. Programovatelný automat SIMATIC S7-1200 pokládám za vhodnou volbu a jeho stručný popis je přiměřený všeobecné známosti tohoto systému. Rovněž popis vývojového prostředí TIA Portal a programovacích jazyků, které toto prostředí nabízí je dostatečný. V kapitole 5. se autor zaměřuje na čidla, akční členy a ovládací prvky, kterými je řídicí systém dopravníkové linky vybaven. Nedostatkem je, že neuvádí, kde jsou příslušná čidla použita. Pozitivně hodnotím přehledný popis veškerého přístrojového vybavení rozváděče. Tím uzavřel pan Lorenc seznamování se s použitými zařízeními a v tomto smyslu naplnil 2. bod zadání. Následuje návrh koncepce řídicího softwaru linky. Koncepce svojí jednoduchostí odpovídá jednoduchosti celé dopravníkové linky a hlavně faktu, že součástí projektu není vizualizace. Počet dat, se kterými se v programu pracuje, je minimalizován na správnou automatickou funkci linky, bez dílčích poruchových a provozních hlášení. Pro celý systém je zde pouze jedno sdružené poruchové hlášení. Nicméně autor koncepci zpracoval přehledně, srozumitelně, včetně vývojových diagramů. Díky tomu je dobře srozumitelný i následující kód programu a je splněn 3. bod zadání. Vytvoření programu, které ukládá bod 4. zadání, provedl autor v jazyku LAD, což pokládám při jednoduchosti programu za vhodnou volbu. Program je z hlediska funkčnosti úplný, dobře strukturovaný a přehledný, ale za jednoduchostí se skrývají i nedostatky. Na úrovni bakalářské práce se nepředpokládá vyšší znalost programování PLC, nicméně v projektu, kde se devětkrát opakuje realizace stejné technologické funkce (přejezdu), se přímo nabízí optimálnější struktura programu využívající uživatelsky definované typy UDT. Z popisu není zcela jasné, jak je zaručena bezpečnost obsluhy při manipulaci s paletami, a je-li řešeno automatické zastavení linky v případě neopatrného fyzického kontaktu obsluhy s pohybujícími se částmi linky. Přes tyto nedostatky pokládám bod 4, program popsaný v kapitole 6, za splněný. Odladění programu a zprovoznění dopravníkové linky u zákazníka zahrnuje standardní problémy a postupy jejich odstranění, včetně návrhů na modifikace a rozšíření, což svědčí o důvěryhodnosti popisu v kapitole 7, a o splnění bodu 5 zadání. Nad rámec zadání vytvořil pan Lorenc pro dopravníkovou linku jednoduchou vizualizaci s použitím operátorského panelu. V prostředí TIA Portal vytvořil 4 obrazovky pro ovládání a sledování automatického i manuálního provozu. Rozsah implementace této vizualizace do vlastního PLC programu není zcela jasně popsán, spíše půjde jen o návrh. Stylistické a formální zpracování textu je dobré, řešení má logický postup, překlepů je velmi málo. Vzhledem k okolnostem a faktům, která jsem v hodnocení uvedl, pokládám zadání bakalářské práce pana Michala Lorence za splněné a hodnotím práci stupněm uspokojivě - D.
eVSKP id 128712