SEDLAČÍK, M. Možnosti využití solných strusek z výroby hliníku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Student Martin Sedlačík zpracoval svou závěrečnou práci na téma "Možnosti využití solných strusek z výroby hliníku", ve své práci se zabýval analýzou a kvantifikací rozpustných a nerozpustných podílů solné strusky, která vzniká jako vedlejší produkt při sekundárním zpracování hliníkového šrotu. Teoretická část práce je v odpovídajícím rozsahu. Při experimentech v laboratoři si student počínal samostatně. Dosažené výsledky jsou zpracovány přehledně v grafech i tabulkách. Závěry jsou srozumitelné. Celkově bakalářská práce splňuje všechny požadavky na závěrečnou práci. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A |
Práce Martina Sedlačíka se zabývá možností využití solných strusek z výroby hliníku, především z jeho recyklace. Jde o poměrně aktuální problematiku, neboť recyklace hliníku stále více nabírá na významu a produkce solných strusek tím pádem roste. Práce je na dobré jazykové úrovni, přičemž drobné překlepy a typografické chyby se vyskytují jen sporadicky. Při tvorbě byla využita jak česká, tak i zahraniční literatura v patřičném rozsahu. Teoretická část přehledně uvádí čtenáře do řešené problematiky a je zde rozebráno i aktuální zpracování solných strusek. Experimentální část popisuje provedené experimenty, taktéž i použité analytické metody. Výsledky jsou zpracovány na celkem dobré úrovni a jsou i poměrně správně diskutovány s citovanou literaturou. Zde bych měl ale malou výhradu, neboť student v kapitole „Prvkové složení nerozpustných částí jednotlivých frakcí“ nejspíš omylem srovnává získaná molární procenta analyzovaných prvků s hmotnostními procenty, která uvádí literatura. V závěru jsou shrnuty dosažené výsledky práce a je zde nastíněn i budoucí směr této problematiky. Bohužel i zde student uvádí procentuální zastoupení prvků a fází a neuvádí, zda se jedná o hmotnostní či molární procenta. Práce na mě udělala celkově dobrý dojem a hodnotím jí známkou B, tedy velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 108342