ŠOMŠÁK, M. Elektricky vodivé povrchy pro 3D tištěné struktury [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat možnosti tvorby elektricky vodivých povrchů na 3D tištěné struktury. Student v předložené práci v souladu se zadáním popisuje čtyři způsoby tvorby elektricky vodivých povrchů (pokovení, měděná fólie, elektricky vodivý sprej, elektricky vodivé filamenty). Bohužel v praktické části práce se soustředuje jen na dva přístupy, tj. pomocí měděné fólie a elektricky vodivým sprejem. V práci nebyla provedena realizace a měření mikropáskového vedení. Student jen realizoval a změřil dvě fílčkové antény realizované na 3D tištěném substrátu, kde elektricky vodivý povrch byl realizován pomocí elektricky vodivého spreje a elektricky vodivou fólií. Praktické provedení těchto antén je na nižší úrovni. Zadání práce považuji za splněné jen z části. Vlastní text práce obsahuje řadu nepřesností, chyb a nedostatků (např. chybí informace o měření elektrických parametrů v kap. 5, v práci nejsou uvedeny a použity návrhové vztahy pro návrh mirkopáskového vedení a flíčkových antén, chybí hlubší diskuze a názornější srovnání dosažených výsledků). Z formálního hlediska je práce zpracována na nízké úrovni. Student během roku konzultoval spíše sporadicky, což se projevilo na celkové úrovni a kvalitě práce. Systém Theses.cz vyhodnotil 9,8% shodu s prací: FOLDYNOVÁ, K., Mechanické vlastnosti 3D tisku, Bakalářská práce, VŠB – TU Ostrava, 2017. Myslím, že by bylo vhodné, aby student tuto shodu při obhajobě práce vysvětlil.
Předložená bakalářská práce se zabývá technikami realizace elektricky vodivých povrchů na tištěných 3D materiálech. V práci lze nalézt pouze aplikaci měděné fólie a elektricky vodivého nástřiku. Elektricky vodivým filamentům a dalším technikám pokovení, uvedeným v části 4.2, pozornost věnována bohužel není. Tyto techniky jsou pouze velmi stručně popsány. Jedním z cílů práce je porovnání dosažitelných elektrických parametrů jednotlivých pokovovacích technik. Práce žádné souhrnné porovnání či zhodnocení neobsahuje. Úvodní teoretická část, složená z prvních čtyř kapitol, je zpracovaná stručně. Informace jsou členěny vždy do jednoho krátkého odstavce, kterému je věnována samostatná podkapitola. Obsažený text je vágní a při podrobnějším procházení použitých citovaných zdrojů lze nalézt značnou podobnost textu, což potvrzuje také srovnání pomocí „THESES.CZ“. Předpokládal bych autorovo větší nadšení pro problematiku 3D tisku, rozsáhlejší popis, a ne pouze nudné přepisování informací z internetu, které jsou navíc formulovány velmi neodborně. Teoretická část je na hraně akceptace, spíše nevyhovující. V praktické části se autor věnuje aplikaci měděné fólie a vodivého nástřiku na testovací struktury z FDM a SLA tiskárny. Motivace či důvod, proč byl pro test pokovení vybrán pouze jeden typ filamentu, není uveden. Nutno podotknout, že s jiným typem filamentu mohou být závěry zcela odlišné. V další části je popsána numerická simulace mikropáskového vedení s různými parametry vodivých povrchů. Výsledkem jsou přenosové parametry S21 bez jediného komentáře. Způsob nastavení simulace (použití diskrétních portů) je pro ověření parametrů mikropáskového vedení nevhodný. S odkazem na zadání postrádám část o měření elektrických vlastností vyrobených struktur. Následuje modelování flíčkové antény na různých dielektrických materiálech. Stejně jako u návrhu mikropáskového vedení, i zde postrádám návrhové vztahy. Internetové kalkulátory mohou být v bakalářské práci využity pro ověření výpočtů, očekával bych však kompletní návrhový výpočet. Materiálové parametry dielektrických substrátů jsou neobjasněné. Zda bylo v modelech uvažováno se ztrátovými dielektriky, není uvedeno. Na obrázcích simulované vyzařovací charakteristiky je zobrazena křížová složka, nicméně vzhledem k typu zářiče jsou hodnoty příliš vysoké. Prezentované výsledky jsou proto sporné. Změřený tvar hlavního laloku nekoresponduje se simulací. Hledání příčin této neshody nebyla věnována žádná pozornost. Aplikované techniky pokovení jsou porovnány na základě dosažené hodnoty zisku antén. Ve výsledku jsou prezentovány spíše praktické závěry než relevantní srovnání elektrických vlastností daných technik, jež bylo zadáním práce. Formální část práce je na nedostatečné úrovni. Jazyková úprava postrádá korekturu. Jen v úvodu lze najít několik případů, kde se nerozlišuje mezi tečkou a čárkou ve větě. V celé práci chybí odkazy na obrázky, způsob citování literatury neodpovídá citační normě. Text v částech 3.6.3, 6.1 a 6.2 je z nějakého důvodu podbarven. Použití nadpisů v grafech je nadbytečné. V grafech a textu jsou používány desetinné tečky. Prohlášení autora o původnosti díla obsahuje chybný typ práce. „Speckle antenna“ není anglický termín pro flíčkovou (patch) anténu. Sepsání bakalářské práce pravděpodobně nebylo věnováno dostatek úsilí. Některé cíle zadání nebyly splněny. Obsah práce je nedostačující. Bakalářskou práci spíše než k obhajobě doporučuji doplnit a přepracovat.
eVSKP id 151727