STANĚK, M. Chlazení obytných prostor s pomocí solární energie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Pech, Ondřej

Pan Staněk ve své práci sepsal krátkou reserši zařízení pro chlazení obytných prostor a solárních zdrojů energie. Následuje ukázkový výpočet tepelné zátěže, návrh chlazení a návrh fotovoltaického systému. Vzhledem k tomu, že na základě rešerše mělo být navrženo chlazení zvolených obytných prostor s využitím solární energie je tato rešerše obsahově nedostatečná. Popis stavby v praktické části práce má značné nedostatky. Ať už schéma (obr. 3.1), ze kterého není jasný tvar a poloha střechy a půdy, jsou zde také chyby v použitých typech a tloušťkách čar, chybějící čáry, chybějící texty/kóty a špatná čitelnost popisu místností. Chybí také podrobnější parametry stěn kromě vnější stěny. Použité součinitele přestupu tepla, resp. tepelné odpory na vnější a vnitřní straně stěny nejsou v souladu s normou ČSN 730548. Ve výpočtech tepelných zisků od sousedních místností nejsou započítány tepelné zisky podlahou a stěnou od schodiště, kde se dá předpokládat rozdílná teplota oproti klimatizovaným místnostem. U tepelné zátěže okny bych ocenil schémata vzhledu oken, protože ve výpočtu poté není počítáno s rámem a není tedy jasné, zda je okno zapuštěno až k ostění nebo byl tento fakt jen opomenut. Před samotným návrhem chlazení by bylo vhodné nejdříve navrhnout a aplikovat opatření pro snížení tepelných zisků okny a vyčíslit je, čímž by se mohlo ušetřit na velikosti a spotřebě chladicího zařízení. Práce obsahuje pouze letmou zmínku o možnosti stínění. Vzhledem absenci situačního plánku umístění stavby nelze říci, zda umístění venkovní jednotky klimatizačního zařízení je vhodně zvoleno, ale většinou je snaha toto zařízení umístit na neosluněné místo, nebo místo s nejmenším tepelným zatížením. Z popisu není jasné, zda zásobník na teplou vodu bude vyhříván během provozu klimatizačních jednotek, tj. teplo odebrané z místností bude předáváno do tohoto zásobníku, nebo bude teplo odebírané z vnějšího prostředí. Přes vnější jednotku. V práci je u výpočtu nákladů počítáno s provozem na maximální výkon po dobu 360 h/rok, není jasné kde se tento časový údaj vzal. Dá se totiž předpokládat, že klimatizace nepojede celou dobu na maximální výkon vzhledem k průběhu tepelné zátěže. Student pracoval samostatně a práci nepředkládal ke konzultaci, což se negativně projevilo na její kvalitě. Zadání práce bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Rapta, Patrik

Bakalářská práce pana Martina Staňka si klade za cíl na základě rešerše a výpočtu tepelných zisků navrhnout chlazení zvolených obytných prostor s využitím solární energie. Pro tento návrh si student zvolil podkrovní byt, který je součástí staršího rodinného domu. V teoretické části je pouze stručný popis kompresorových chladicích zařízení/tepelných čerpadel a solárních zdrojů energie. Celkově student pracuje s 18 zdroji, mezi kterými převažují českojazyčné a online zdroje. Bez hlubší rešerše se tak následný návrh omezuje pouze na napájení kompresorového chladicího zařízení energií získanou ze solárních panelů. Při výpočtu tepelných zisků student vychází z příslušné normy a rovnice doplňuje o vzorový výpočet pro východně orientovanou ložnici. U zisků ze sousedních místností student uvažuje pouze sousední půdu, dle výkresu však místnost sousedí i se schodištěm a dá se předpokládat, že s nějakou místností sousedí i podlahou. Pro chlazení objektu student navrhuje reverzibilní multi-splitovou jednotku se čtyřmi vnitřními jednotkami. Venkovní jednotku student umisťuje u okna pracovny. Vzhledem k možnosti obtěžování hlukem pracující osoby a orientaci na jih se toto řešení může jevit jako nelogické. Návrh je doplněn o zásobník teplé vody, který je na venkovní jednotku připojen. Z popisu není jasné, zda výměník v zásobníku může fungovat jako kondenzátor pro chladicí systém, nebo při ohřevu vody nelze využit funkci chlazení. Celkové pořizovací náklady jsou poté z mého pohledu příliš vysoké a bylo by vhodné například návrh porovnat s levnějším řešením. Nakonec solární systém, který by měl dle mého názoru být stěžejní částí, je omezen na počet umístěných FV panelů a zhodnocení návratnosti při plné spotřebě vyprodukované elektřiny. Návrh by bylo vhodné doplnit o schéma umístění FV panelů. S ohledem na téma chybí dostatečné propojení se systémem chlazení. V textu se vyskytují hůře srozumitelné věty a překlepy. Čitelnost textu dále snižuje místy nelogické dělení do krátkých kapitol. Vzhledem k zadání mi zvolený přístup k rešeršní části a k solárnímu systému nepřipadá dostatečný. Student také neprojevil dostatečnou schopnost diskutovat navržená řešení a vyvozovat z nich závěry. Samotný závěr práce je tak spíše shrnutím toho, co student napsal v předchozích kapitolách. Práci i přes výše uvedené nedostatky navrhuji k obhajobě s hodnocením E.

eVSKP id 154132