UCHYTILOVÁ, M. Vlákna z obnovitelných zdrojů surovin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Bakalářská práce byla pojata jako teoretická bez experimentální části.Cílem práce bylo vyhodnotit možnosti využití obnovitelných zdrojů surovin pro přípravu syntetických vláken. Z provedené literární analýzy, diskuze a předložených závěrů lze dovodit, že všechny úkoly vyplývající ze zadání byly splněny. Po formální stránce je práce vpořádku a splňuje kritéria kladená na tento typ závěrečných prací. Nedostatkem je úroveň jazykového zpracování, zejména syntaktika a kvalita některých obrázků je jen dobrá. Kladem práce je správné pochopení problému a jasně formulované závěry. Předkládanou bakalářskou práci z výše uvedených důvodů hodnotím velmi dobře ( B ) a doporučuji k obhajobě.
Bakalářská práce Markéty Uchytilové je prací teoretickou, prací rešeršní, kde tématem je zpracování přehledu všech vláken používaných v textilním průmyslu jak o nich referují dostupné literární a informační zdroje. Cílem je vyzvednout obnovitelné materiály, které je možné zpracovat na vlákna aplikovatelná v textilním průmyslu. První část práce definuje textilní vlákno a udává zajímavý exkurz do historie zpracování tohoto vlákna. Druhá část uvádí výčet a základní vlastnosti přírodních textilních vláken, další potom rozděluje syntetická vlákna dle typu polymerační reakce. Zde nemohu souhlasit s rozdělením polymerní syntézy na polymerace, polykondenzace a polyadice. Polymerace je obecný název pro proces vedoucí ke vzniku polymeru a teprve dle mechanismu růstu je možné další dělení! Ne zcela srozumitelná, a to z hlediska dělení a návazností, je kapitola 5, především podkapitoly 5.2.1–5.2.3 týkající se modifikace vláken při syntéze, zvlákňování a povrchové úpravy. Poslední kapitola práce „Textilní vlákna z obnovitelných zdrojů“ je zpracována srozumitelně, i když se některé údaje opakují, ale poněkud zde chybí příklady technologií zpracování obnovitelných surovin na textilní vlákna i když je zřejmé, že mnohé tyto postupy jsou teprve v laboratorním prostředí. Do srovnávání ekologických a ekonomických výhod obnovitelných zdrojů bude ale také nutné započítávat obnovitelnost půdy a celkově prostředí, ve kterém se budou obnovitelné zdroje pěstovat a chovat. Závěr velmi dobře uzavírá celou rešeršní práci a je z něho zřejmé, že není možné podléhat pouze ekonomickým tlakům a je třeba vytrvat v „mravenčí“ práci zkoušení a hledání alternativních cest. Dotazy a náměty k diskuzi při obhajobě práce: 1. str. 12, kap. 2.3: Je opravdu možné textilní vlákna dle morfologie rozdělit na vlákna přírodní a syntetická (název chemická je dost zavádějící)? Definujte pojem morfologie. 2. str. 16: Jak se mohou vlastnosti chemických vláken uzpůsobit požadavkům výrobce? 3. str. 23: Podšívkoviny se z PES vláken nevyrábí? 4. Jistě je velkou výhodou, že jsou vlákna z obnovitelných zdrojů šetrná k životnímu prostředí, biologicky odbouratelná a recyklovatelná, ale můžete specifikovat nebo odhadnout, jak ekologické náročné jsou technologie zpracování a recyklace těchto vláken? Výtky a doporučení k formální stránce práce: 1. V celé práci chybí v textu odkaz na obrázky a tabulky – jedná se o závažný nedostatek. Str. 8: Nelze začínat podkapitolu obrázkem! Navíc se k němu dost logicky váže kapitola 2.2.5, jejíž text by mohl obr. 1 uvést. Datový výčet na str. 11 musí být uvedený nějakou větou! Str. 20: Chybí popis obrázku. Obr. 4–6, 10: Snímky bez měřítka jsou pro vědeckou praxi bezcenné! 2. V celé práci je, až na dvě či tři výjimky, zcela špatně používán spojovník/rozdělovník, „-„. 3. Odkazy na literaturu jsou uváděné na konci textu. Doporučuji uvádět na začátek. Není pak jasné, jestli se odkaz váže na poslední větu, odstavec nebo celou stránku! 4. Citovaná literatura se v hranatých závorkách odděluje mezerou. 5. Pozor na správnou terminologii! Str. 19: Je rázová houževnost a pevnost v tahu! 6. Pozor na kvalitu skenovaných rovnic (str. 17, 18)! Vyplatí se vypsat. Pokud nejsou rovnice uváděné jako obrázky, musí být číslované (str. 26, 27)! Str. 26: symboly rovnice nejsou vysvětlené. 7. Ve větách dost chyběly čárky, někde naopak přebývaly. 8. Jednotky jsou od čísel oddělovány nedělitelnou mezerou (např. str. 13, 22). 9. Vlákna nejsou „ty“, ale „ta“ (např. str. 12). 10. Někde chybělo ve větě sloveso, koncovky slov… 11. Str. 31: Zkratka PPS je vysvětlena dvakrát, vysvětlena není jednotka „gf“.
eVSKP id 23733