KARÁSEK, L. Zhášení spínacího oblouku v el. přístrojích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Autor BP v úvodních kapitolách popisuje vznik el. oblouku při spínání el. obvodů, ve třetí komentuje VA charakteristiky ss a st. oblouku, jeho zhášení ve čtvrté kapitole a principy zhášedel v páté kapitole. Šestá a sedmá kapitola je věnována měření statických a dynamických charakteristik el. oblouku, jak jsou v současnosti měřeny v rámci laboratoří předmětu BEPR. V osmé kapitole autor navrhuje, v souladu s bodem 3 zadáním BP, některá rozšíření laboratorních úloh s cílem zvýšit vzdělávací hodnotu těchto laboratorních úloh. Autor využíval možnosti konzultací s vedoucím práce. Aktivně se podílel na opakovaných měřeních v rámci pravidelné laboratorní výuky předmětu BEPR, aby důkladně osvojil obsah obou úloh. Pečlivě zpracoval data z více měření uskutečněných během semestru. Navrhnul několik možných rozšíření měření V-A charakteristik el. oblouku. Některé návrhy také experimentálně ověřil. Jako vedoucí bakalářské práce soudím, že Ladislav Karásek zadání BP splnil velmi dobře. Práci doporučuji k obhajobě.
Autor měl ve své bakalářské práci za úkol analyzovat vznik a zhášení elektrického oblouku v přístrojích, uvést úspěšné konstrukční návrhy zhášecích systémů v současných přístrojích nízkého napětí a zejména navrhnout možné rozšíření a inovaci dvou laboratorních úloh, které mají za cíl vysvětlit základní charakteristiky elektrického oblouku. Práce je rozdělena do devíti kapitol včetně úvodu a závěru. První tři kapitoly se věnují okolnostem vzniku a zániky elektrického oblouku v přístrojích. Byl proveden výtah z dostupné literatury. Tato část neobsahuje výraznější chyby, mám pouze následující připomínky. Jednotkou termodynamické teploty je K nikoliv °K. V seznamu symbolů je u Up uvedeno součin intenzity s jednotkou V - není jasné. U obrázku 3 je špatně uveden poměr mezi úbytkem napětí na těle oblouku a elektrodových úbytků. Pro jednoznačnou identifikaci celkového úbytku napětí na oblouku bych místo "úbytku na oblouku" používal právě pojem úbytek na těle oblouku a jako obloukové napětí používal jeho součet s elektrodovými úbytky. Kapitola se věnuje zhášecím systémům používaným v oblasti nízkého napětí, tato kapitola však byla pojata šířeji, jsou uvedeny i některé principy typicky používané u vyšších napětí. K uvedené kapitole mám jen následující připomínky. V textu se píše, že obrázek 17 představuje kovovou roštovou komoru, avšak je zobrazena roštová komora izolační. Dále se uvádí, že roštovou komorou lze vypínat poměrně menší výkony než izolační štěrbinovou? Proč se tedy dnes v drtivé většině případů používá i na nejvyšší výkony komora roštová? U pojistek s křemičitým hasivem je uvedeno, že po přetavení vodiče je prostor okamžitě zasypán pískem, a tím dochází k zániku oblouku. Z důvodu vysokého tlaku to však tak rychle není možné a oblouk zháší na jiném principu. Kapitola 6 a 7 se věnuje dvěma laboratorním úlohám, které měl za úkol student inovovat. Zde je třeba ocenit množství času, které student opakovaně strávil spolu se studenty předmětu BEPR u úloh, což umožnilo navrhnout jistá vylepšení. Mám jenom jednu připomínku - u dynamické charakteristiky se nepoužívá jako zdroj motor-generátor, ale indukční regulátor (bustr). Těžiště práce leží v kapitole osmé - vlastní náměty na zlepšení úloh. Jsou uvedeny jak náměty zlepšující či usnadňující pochopení úlohy (např. popis ovladačů demonstračního zařízení či návrh realizace chladicího zařízení), tak i možná rozšíření úlohy, např. měření úbytků na elektrodách při styku. Tato rozšíření bych však doporučil zařadit až do magisterského studia, např. předmětu MSVP, protože v bakalářském studiu má řada studentů problém pochopit daleko jednodušší jevy. Je jen škoda, že se na závěr nepodařilo prakticky zrealizovat některá navržená opatření. Z formálního hlediska je práce dobře graficky zpracována, mám pouze poznámku k interpunkci (zejména nadbytečné používání, i když se jedná o jednu větu). Závěrem lze říci, že práce má dobrou úroveň a uvedená vylepšení přispějí k lepšímu pochopení problematiky studenty. V práci byly zpracovány všechny zadané body a splňuje požadavky na bakalářské práce kladené, proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 71180